Historia Magistra Vitae

Jen zahraniční zájemci měli možnost se dostat na slatinské letiště, kde vystavená letadla mohli vidět přímo v akci. U rotundy kroužila po pionýrské úzkokolejce pro zábavu dětí důlní dieslová lokomotiva. Výstavní modely motocyklů a kol zase pro nejširší publikum jezdily na dráze nedalekého velodromu. Veřejnosti se tu poprvé představil i legendární Pionýr s obsahem 48 cm3. Svoji premiéru měl v pavilonu Rangún prototyp Tatry 603, Škoda 440 i nový popelářský vůz z brandýských strojíren. Přímo na poli, na periferii výstaviště, předváděly své schopnosti zemědělské stroje. Další chlouba československého strojírenství - vodní čerpadla a pumpy - čeřily hladinu právě zbudovaného bazénu u průmyslového paláce. Expozice pavilonu Brno předváděla zdravotnickou techniku z brněnské Chirany a pavilon Morava pod svoji střechu soustředil nejrůznější elektropřístroje a měřicí techniku. Z domácích spotřebičů v něm Kovotechna představila svoji novinku - troubu s časovým vypínačem a strašnická Tesla se pochlubila svým prototypem televize Tesla 4202 A s úhlopříčkou 36 cm, která o celých 11 cm předčila dosavadní přístroje.

Park kultury a oddechu nežil jen strojírenskou výstavou, ale řadou zábavných programů jako módní přehlídky, promenádní koncerty, plno měl i dětský koutek. Každý den v osm hodin ožívala manéž největšího československého cirkusu Humberto, který dopoledne návštěvníkům výstavy předváděl i svůj slavný zvěřinec. Dlouho do večera žilo výstaviště svým tradičním lunaparkem, zábavnými estrádami, taneční hudbou a odpálil se tu i jeden ohňostroj. Z mimořádných tržeb se těšily i stánky s potravinami a spotřebním zbožím všeho druhu, kterého na pultech běžných obchodů bývalo poskrovnu.

Výkladní skříně 1956 - 1957

Úspěch první strojírenské výstavy znamenal ještě koncem roku 1955 rozhodnutí vlády o další strojírenské výstavě v Brně v roce následujícím. Na jaře 1956 byla zahájena nová etapa rozšiřování a rekonstrukce výstavního areálu. Začaly se rodit tři pavilony - H, F a Surabaja. Včelař Jan Kubinger musel v březnu z výstaviště odstěhovat svoji medovou maringotku a výpověď z nájmu pozemku postupně dostalo i několik zahrádkářů, kteří své záhonky obdělávali v sousedství několikahektarového pole Výzkumného ústavu zemědělského.

V roce 1956 mělo brněnské výstaviště celkem 15 pavilonů, jejichž výstavní plocha zabírala více než 31 tisíc metrů čtverečních, ovšem pro účely výstav a jiných veřejných podniků sloužila asi jen třetina. Na jaře roku 1956 se tu konala Výstava bytové kultury, v květnu se výstavním parkem rozléhala hudba, která patřila k slavnosti majálesu brněnských mládežníků, při níž nechyběla přehlídka sportovních disciplin, box či kolovou krasojízdu nevyjímaje. O pár měsíců později zase výstaviště žilo velkým letním karnevalem, který pořádal rudý koutek odborářů tehdejšího Ústavu národního zdraví. Dvě třetiny výstavních objektů nadále suplovaly funkci podnikových skladů jako například pro brněnskou Zeleninu nebo síť potravinových obchodů Pramen. V Bauerově zámečku, který již nestál za plotem výstaviště, vznikla nová restaurace s kavárnou...

Za této konstelace pisáreckého areálu došlo v sobotu 9. září 1956 ve dvě hodiny odpoledne k přestřižení pásky, která otevřela druhou Výstavu československého strojírenství.

Zeno Čižmář (kráceno)

Pokračování v č. 4 Veletržní přílohy HN; kompletní historii brněnských veletrhů najdete na www.bvv.cz