Podzimní Šumavou

Jednou si vyrazí z Kubovy Huti na Boubín a sestoupí do Vimperka (17 km), podruhé vyjde z Vimperka na Mařský vrch a sejde do Čkyně (13,5 km). Všechna nástupní i cílová místa jsou na železniční stanici, jsou však dostupná i autobusem nebo autem.
V Kubově Huti se ocitáme na nejvyšší české železniční stanici (995 m n. m). Vydáváme se odtud při trati po modré, ale vzápětí odbočujeme doprava nahoru k Basumským loukám (1 km). Po dobudování rozhledny nám ochranáři tradiční lesní cestu nahradili méně zajímavou vozovkou, ale provozu motorových vozidel se nemusíme obávat. Ve dvou třetinách výstupu narazíme na odbočku k Johnovu kameni, kolem něhož vedla původní cesta. Je to pomníček s trojúhelníkovou základnou, umístěný na rozmezí tří polesí. Připomíná knížecího lesmistra Josefa Johna, který se zasloužil v roce 1858 o vznik jedné z prvních pralesních rezervací - Boubínského pralesa. Vedeni dřevěným zábradlím dosáhneme táhlého hřbetu a po něm dojdeme na excentrický vrchol nejvyšší šumavské vnitrozemní hory - Boubína (1362 m) (5).
Starší pamatují malou dřevěnou rozhlednu, kterou vzal zub času před více než čtvrtstoletím. V roce 2005 tu byla postavena 21 m vysoká dřevěná vyhlídková věž, poskytující kruhový rozhled po celé Šumavě. Vrátíme se na první značené rozcestí a dále po červené lesem nejprve prudce a pak čím dál pohodlněji k palouku s hájovnou Veselka (9), pak po opuštění lesa do osady Veselka (12) a úzkým pruhem lesa projdeme do Pravětína (14,5), kde můžeme najít nejen občerstvení, ale i rýžovnické sejpy v těsném okolí obce.
Otevřenou krajinou souběžně s Pravětínským potokem sejdeme na východní okraj Vimperka, ale značka nás hned vyvádí vpravo z města. Na nádraží musíme jít při silnici kilometr vlevo a právě tolik nám pak ještě zbývá dál do historického centra tohoto šumavského města s městskou památkovou zónou a se zámkem, jehož část je už zpřístupněna (přírodní sbírky, dějiny města i Šumavy, galerie). Pokračující červená značka se chvíli drží výpadovky. Pak z ní uhne doleva, převede nás přes Bořanovický potok a prudce lesem vystoupá na holé návrší, za nímž je Trhonín (20,5) s návesní kaplí a lidovou architekturou. Po silnici dojdeme do Svaté Maří (21,5) s kostelem sv. Maří Magdalény, s několika sochami a středověkou farou. Z obce zvolna stoupáme na Mařský vrch (907 m) (23,5). Už zdaleka nás upoutal stožár televizního vysílače, ale nedaleko je skryta osobitá stavba spojující rozhlednu s kaplí, umožňující rozhled na severozápad. V tom směru je i rozsáhlé kamenné moře. Teď nás čeká prudký sestup do Budilova (25), kde červenou opustíme se zelenou doleva a držíme se málo frekventované silnice. Projdeme osadu Hradčany (28) s kaplí a zvolna sestoupíme kolem židovského hřbitova do Čkyně (30,5). Nádraží je hned na okraji, takže za občerstvením a prohlídkou městečka s kostelem sv. Maří Magdaleny, židovskou synagogou a zámečkem (dnes obecní úřad) musíme ještě nějakou stovku metrů přidat.

Jan Stráský
Autor je předsedou Klubu českých turistů, bývalý ministr a premiér

 
MAPA: Pošumaví-Vimpersko, 1:50 000, edice KČT č. 69

TRASA: 1. Kubova Huť, žst. - modrá: Boubín (5) - červená: Vimperk, žst. (17) - Mařský vrch (23,5) - Budilov (26) - zelená: Čkyně, žst. (30,5)