Z restaurací v Kambodži tečou vůdci KLDR peníze

Pchjongjang není pouze hlavním městem Korejské lidově demokratické republiky, ale rovněž klenotem v řetězci restaurací, které severokorejský diktátor Kim Čong-il otevřel v Kambodži. Slibuje si od nich, že pomohou s financováním jeho režimu. Podávají se v nich pokrmy, o nichž si hladovějící populace v Severní Koreji může nechat jenom zdát.

Restaurace Pchjongjang, vyzdobená malbami z tradiční korejské kultury, je úspěšná od chvíle, kdy se komunistický režim rozhodl vydělat na kapitalistickém kulinářství daleko za svými hermeticky uzavřenými hranicemi. Provoz zahájila v roce 2003. Ovšem Kimova restaurace je drahá ve srovnání s ostatními zařízeními z gastronomické nabídky v kambodžské metropoli. Finanční zisk se převádí na severokorejský režim. A z KLDR zase pochází i veškerý její personál - je složen z potomků rodin dobře napojených na stalinistickou vládu.

Hui má velmi světlou pleť, protože se na spalujícím slunci moc nepohybuje, ale zčervená, když se před ní ocitne cizinec. Tato dívka je součástí družstva číšnic a kuchařů, které žije v téměř stejné izolaci jako jejich země. "Jsou přísně kontrolovaní. Pohybují se pouze ve skupinách a každá z těch skupin má svého vedoucího, jenž je zase pod kontrolou svého nadřízeného," vysvětluje Kambodžan, který se označuje za pravidelného zákazníka.

Restaurace Pchjongjang umožňuje objevit některé skryté taje severokorejské kuchyně - například studené nudle, veškeré druhy tempury, tedy zeleniny v těstíčku přelévaném sójovou omáčkou nebo kimči, což je pikantní pochoutky tvořená nakládanou zeleninou, která se jí s rýží nebo s taštičkami.

Zákazníci jedí u stolů v salonu, který připomíná místnosti pro pořádání velkých banketů - je vyzdoben obrazy malovanými křiklavými barvami, které představují idealizované přírodní scenérie. Patří k nim například tygr v zasněžených horách. Ale navzdory kultu, jímž Severní Korea obklopuje svou vládnoucí dynastii, chybí v restauraci portréty "velkého vůdce" Kim Ir-sena i jeho syna Kim Čong-ila. Snad jediným výrazem patriotismu jsou malé odznaky se jménem a v barvách národní vlajky, které mají číšnice připnuté na klopě uniformy. Klientela to ocení, tvoří ji ovšem většinou Jihokorejci z místní komunity, která patří v Kambodži k nejpočetnějším.

Do Pchjongjangu ale zákazníci přišli za jídlem a zábavou. Když už se na hostech začne projevovat vliv rýžové pálenky, číšnice vystoupí na pódium a přestrojené do červených šatů předvádějí taneční číslo. Pak představení pokračuje několika tradičními písněmi a uzavírá jej hudební repertoár pro karaoke, který zahrnuje i melodie ze Spojených států, mezi nimi My Way od Franka Sinatry.

Zřízení řetězce restaurací Kim Čong-ila v Kambodži není náhodné, vždyť tato indočínská země už dlouhá desetiletí udržuje se severokorejským režimem srdečné vztahy. Jejich počátek se datuje do roku 1961, kdy bývalý kambodžský král a otec současného panovníka Norodom Sihanuk s tehdejším vůdcem KLDR Kim Ir-senem uzavřeli přátelství. Později Pchjongjang nabídl Sihanukovi azyl v paláci, který Kim Ir-sen nechal postavit pro svrženého monarchu. Sihanuk neopomněl projevit svou vděčnost Kim Ir-senovu synovi a svůj rodný dům v Phnompenhu věnoval komunistické Koreji, aby si v něm zřídila velvyslanectví.