Náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka se do Chorvatska vydá v nejbližší době. A témat jednání s tamními představiteli bude celá řada. Jak bilaterálních, tak ve vztahu v Evropské unii, kam Chorvatsko směřuje.
Exportér: Příští měsíc byste měl vést jednání v Chorvatsku. Jaký je účel vaší cesty?
V Záhřebu se v prosinci uskuteční druhé řádné zasedání smíšeného výboru, jehož české části předsedám. Výbor byl ustaven před dvěma lety v Praze na základě Memoranda o spolupráci mezi naším resortem a chorvatským ministerstvem hospodářství, práce a podnikání. Kontakty v rámci této komunikační platformy tvoří součást našeho dialogu, jehož intenzita je zejména v posledním období naprosto mimořádná, a to na všech úrovních, včetně nejvyšší.
Při setkání chceme detailněji rozpracovat náměty, které zazněly při zářijové návštěvě premiéra Mirka Topolánka a ministra Martina Římana v Záhřebu.
Exportér: Můžete nám tyto náměty přiblížit?
Abych byl konkrétní, z dlouhodobého pohledu je pro nás mimořádně zajímavá Energetická strategie Chorvatska do roku 2030, o níž nyní diskutují odborníci. Jejím cílem je zvýšit nedostačující výkony chorvatské energetiky. S tím souvisí významnější příliv zahraničních investic. Je to výzva pro českou energetiku, která je silná a hraje důležitou roli ve střední a jihovýchodní Evropě.
Na již zmíněném vrcholném jednání našich premiérů a ministrů letos v září chorvatskou stranu zaujaly zelené karty pro občany ze států mimo unii, neboť i Chorvatsko se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Takže nově vznikající systém zaměstnávání cizinců bude rovněž jedním z témat na jednání smíšeného výboru.
Vzhledem k tomu, že Chorvatsko nyní vstupuje do závěrečné fáze vyjednávání o svém členství v unii a ČR se za pár týdnů ujme jejího předsednictví, bude značná pozornost věnována též evropským tématům.
Exportér: Zmínil jste české předsednictví v Radě Evropské unie. V jaké míře se dá využít ke zviditelnění ČR a jejích zájmů v Chorvatsku?
Rád bych zdůraznil, že jsme s potěšením vzali na vědomí novou hodnotící zprávu Evropské komise, tzv. Progress Report, o přibližování Chorvatska k EU, zveřejněnou počátkem listopadu. Podle ní by se ve světle dosavadního celkového pokroku mohly přístupové rozhovory dostat do závěrečné fáze do konce roku 2009. Právě v jeho první polovině bude Radě Evropské unie předsedat ČR a je zřejmé, že klíčová a zároveň asi nejobtížnější fáze vyjednávání připadne právě na naše a následné švédské předsednictví. Zde je na místě říci, že problematika západního Balkánu a zejména přístupové rozhovory s Chorvatskem patří k zahraničněpolitickým prioritám českého předsednictví a státní správa se na ně již delší dobu připravuje.
Z hlediska našeho ministerstva se v době předsednictví zaměříme na posílení jednotného vnitřního trhu se všemi svobodami, které k tomu patří. Zároveň budeme usilovat o zvýšení evropské konkurenceschopnosti vůči zbytku světa, odstraňování překážek podnikání a zbytečných zátěží, jak to ostatně napovídá motto našeho předsednictví Evropa bez bariér. Ve všech těchto rovinách počítáme s Chorvatskem jako solidním partnerem, který už v Bruselu předvedl, že má podobné zájmy.
Pokud jde o promítnutí unijních cílů do bilaterální roviny, pak ze zkušenosti vlastní i dalších nových členských zemí víme, že už sám integrační proces má veskrze kladný vliv na dvoustranné vztahy a že zpravidla vede k jejich výraznému oživení - nejinak je tomu i v případě Chorvatska. Na druhou stranu se netajíme tím, že české firmy se leckde na tomto trhu potýkají s problémy vyplývajícími z - řekněme - specifických podmínek a zatím ne zcela standardního rámce pro podnikání. Jsme přesvědčeni, že právě společné členství v unii přinese jednotná pravidla a prospěje společným obchodním a investičním zájmům.
Exportér: Mohl byste popsat stav vzájemných ekonomických vztahů?
Je pravda, že mezi ČR a Chorvatskem nejsou v současné době žádné zásadní problémy. Daří se obchodu, vzájemný obrat v posledních letech rostl v řádu desítek procent a loni přesáhl hodnotu půl miliardy eur. Stejně tak je pravda, že Chorvatsko je v obchodu zbožím výrazně deficitní. Má však moře a další krásy, které přitahují naše turisty. Díky nim se vzájemná bilance vyrovnává. Naše vzájemné hospodářské vztahy ovšem zdaleka nevyužívají potenciál, který mají. Proto je naším cílem napomoci identifikovat společné zájmy a nové nevyužité příležitosti, ale také odstraňovat bariéry podnikání a zjednodušovat pravidla ve vzájemné spolupráci.
Ostatně ve vztahu k Chorvatsku jako prioritní zemi jsme ve spolupráci s podnikatelskými svazy a komorami i dalšími institucemi připravili Strategii prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR. Přináší informace a kontakty, přibližuje tuto zemi jako potenciálního partnera a nabízí firmám užitečné rady, jak na trh vstoupit, případně jak zde najít zástupce a posílit pozice. Přirozeně, že české firmy jsou podporovány řadou aktivit českého státu.
Exportér: Které oblasti obchodních a investičních vztahů s Chorvatskem jsou podle vás do budoucna klíčové?
Stále více si uvědomujeme, že naše ekonomiky jsou si v mnoha ohledech blízké a navzájem se mohou doplňovat. Zároveň čelí podobným jevům a problémům. Tím nemyslím jen momentální vývoj na světové ekonomicko-finanční scéně, ačkoli i tady mohou být konzultace užitečné. Přednostně vnímáme potřebu společně se soustředit na cíle, jako je zajištění energetické a surovinové bezpečnosti, otázky posílení konkurenceschopnosti, podnikání a zaměstnanosti.
Máme zájem o spolupráci v již zmíněné energetice, o infrastrukturní projekty, dopravu, vodní hospodářství, životní prostředí, chceme spolupracovat na třetích trzích - ve všech těchto oblastech je na chorvatské straně poptávka a české firmy jí mají co nabídnout. Uvědomujeme si, že Chorvatsko bude i díky integračním procesům stále zajímavější pro zahraniční investory, proto se nyní stává dovozcem hlavně investičního zboží, což postupně přispívá k budování jeho vývozního potenciálu.
