Ze života zvířat aneb Když kolega udělá chybu

Kolega z jiného oddělení udělal chybu. Co uděláte, když si toho všimnete? Zlobíte se, že poškozuje dobré jméno firmy? Zasmějete se, nebo se tím škodolibě bavíte po zbytek dne? Upozorníte ho na to? Pošlete e-mail jeho šéfovi nebo rovnou generálnímu řediteli? Navrhnete přitom také možnost, jak chybu odstranit?

Způsob, jak se zachováte, hodně napoví nejen o vás, ale také o vztazích uvnitř vaší organizace. Příručky v této souvislosti rády operují termínem firemní kultura. Život však častěji přináší příklady ze světa zvířat, kde se kultura nepěstuje (hnidopichy odkazuji na debaty biologických antropologů, kteří u zkoumání primátů slovo kultura pozvolna nahrazují termínem protokultura).

Zachováte se k chybujícímu kolegovi jako vlk? Roztrháte ho veřejně před celou smečkou? Nebo je vám bližší chování myši, která čeká, až se její příbuzný chycený do pastičky oslabí snahou se vyprostit, a pak ho vyčerpaného nebo raději už mrtvého ožere až na kostřičku?

Na českých pracovištích však nejčastěji potkáte apatické pracovníky, kteří do souboje nepůjdou.

Občas bývají označováni za vyznavače starého čínského přísloví o třech opicích, které nevidí zlo, neslyší zlo, neříkají zlo.

Nejsou ale více než opici podobní jednomu typicky českému zvířeti? Myslím krtka. Zalezlého na svém pracovišti "pod zemí" a vylézajícího na povrch jen výjimečně. Je téměř slepý a hluchý, a tak u něj nehrozí, že by nějakou chybu kolegů vůbec odhalil.

V přírodě je krtek pracovitý a hbitý. Jeho lidská mutace si odpracuje svoje a okamžitě peláší z pracoviště pryč. S dobrým jménem firmy, jejími výsledky a možnostmi, jak je zlepšit, si hlavu obvykle neláme.

Důležitější je mít dobře udržovanou tajnou chodbu, která krtkovi zajistí přežití v těžkých chvílích.

martin.denemark@economia.cz