Kam z Českého Krumlova

Český Krumlov leží na okraji velmi pustých, málo zalidněných prostorů táhnoucích se od města k Lipnu. Sem zaměříme náš dnešní delší tip. Upozorňujeme, že start i oba cíle – Zlatá Koruna a Hořice na Šumavě – leží na železniční trati.
Kratší tip: Vyjdeme-li z Českého Krumlova po zelené směrem na Kleť, dojdeme po 1,5 km na zdejší vlakové nádraží. Zvolíme-li za start nádraží, je celá trasa dlouhá jen 13 km. Výškový rozdíl je však pořád zhruba půlkilometrový. Až k Novému Dvoru (3) procházíme nejprve zástavbou a pak po silnici. Komunikace, ale bez provozu, nás vede i na rozcestí Nad Vyšným (4,5) a krátce za ním nás lesní cesty dovedou až na vrchol Kleti (8). Horopisně jsme v Blanském lese, který je chráněnou krajinnou oblastí a jehož je Kleť (1084 m) nejvyšší horou. Výhled nám umožní nejstarší rozhledna v Čechách z roku 1825, uvnitř se stálou výstavou, přístupná veřejnosti. Původně to byla hvězdárna. Nová hvězdárna byla před půlstoletím postavena poblíž a je o víkendu celoročně přístupná. Cestou nahoru i dolů se ocitáme v přírodní rezervaci chránící zbytek přirozeného smíšeného lesa a tou lze procházet výhradně po značených cestách. My pro odchod volíme červenou, která nás svede na rozcestí na Tereziině cestě (10), k hájovně Kokotín a dál k nádraží Zlatá Koruna (14,5). Pokud bychom si chtěli alespoň zvenčí prohlédnout zdejší klášter, musíme si přidat po 1,5 km v obou směrech.
Delší tip: Z Českého Krumlova od zámku vyjdeme po modré, která nás provede zámeckou zahradou k rozcestí U rybníčku (3). Ze sedla Dubík chvíli sledujeme místní komunikaci, pak od ní stoupáme vpravo okrajem lesa k osadě Malotín (5,5). Pokračujeme pustým úsekem polními a lesními cestami do Slavkova (10) s farním kostelem sv. Bartoloměje. Jde o pozoruhodný komplex drobného středověkého panského sídla, jehož tvrz byla přestavěna na faru. Cesta dál vede kolem kapličky Cipín k neznačené odbočce (vlevo) k nedalekým rozvalinám gotické tvrze Pasovary, které doporučuji nevynechat. Zachovala se z ní třípatrová hranolová věž a zbytky zdiva z přilehlých budov. Převážně otevřenou krajinou dojdeme do Světlíku (15,5) s dominantním kostelem sv. Jakuba Většího. Není tedy náhodou, že jsme právě absolvovali část jedné z mnoha Svatojakubských cest, které křižují celou Evropu a scházejí se u hrobu tohoto světce v severním Španělsku. Zelená odbočuje (v původním směru příchodu) prudce vpravo ke křížku U svaté Trojice, kde stávala kaple a ještě předtím tvrz Trojany. Sledujeme údolí potoka Čertice, z něhož vystoupíme do Šebanova s kaplí a mohutnými patrovými domy. Odtud nás zelená značka vede trochu oklikou k nádraží v Hořicích na Šumavě (23). Město s kostelem sv. Kateřiny, u něhož najdeme pranýř a kamenné mísy na měření obilí, se zdvíhá od nádraží v příkrém svahu. Proslavily ho pašijové hry, divadelní zpracování Kristova života, obnovené v roce 1993, které zde mají téměř dvousetletou tradici.

Jan Stráský
Autor je předsedou Klubu českých turistů, bývalý ministr a premiér

mapa
MAPA: Šumava Lipno, 1:50 000, edice KČT č. 67

TRASA: 1a. Český Krumlov (zámek) – zelená: 2a. Kleť (8) – 3a. Zlatá Koruna, žst. (14,5)
1b. Český Krumlov (zámek) – modrá: 2b. Slavkov (10) – 3b. Světlík (15,5) – zelená: 4b. Hořice na Šumavě (23)