Nejdynamičtější oblast obchodu s obrovskými regionálními rozdíly - tak označila jedenáct zemí Společenství nezávislých států Světová banka ve své nedávné analýze postkomunistických zemí. Stejně tak velké odlišnosti se zajímavou dynamikou lze sledovat i u jednotlivých bankovních systémů a samotných bank. Komentovat jejich současný stav i následující vývoj je ale obtížné, je proto vhodné si předem zjistit nejaktuálnější informace u své domácí banky.

Bankovnictví v Kazachstánu je tvořeno 35 bankami z 220 původních. Dominantní jsou první tři - BTA Bank, Kazkommertsbank, Halyk Savings Bank of Kazakhstan, které vlastní 62 procent celkových aktiv. V Ázerbájdžánu po šestinásobném snížení počtu bank jich působí na trhu 42. Očekávají se však další fúze a privatizace. Státní Kapital Bank a největší International Bank of Azerbaijan drží nyní polovinu všech bankovních aktiv.

V Arménii není bankovní systém příliš rozvinutý. Po snížení počtu a po privatizaci většinou podkapitalizovaných bank panuje na trhu malá důvěra obyvatelstva, řízení není efektivní a úvěrují se spřátelené subjekty. Nezbytně nutné je zdokonalení legislativy a faktického dohledu.

Země jako Tádžikistán, Kyrgyzstán, Turkmenistán a Uzbekistán se vyznačují značnou zaostalostí a nevyzrálostí. Banky sice procházejí konsolidací, ale sdělují o sobě minimum hospodářských údajů. V ukrajinském hospodářství hraje roztříštěné bankovnictví, s více než 180 bankami a s nabídkou služeb nedosahující poptávku, tradičně slabší roli. V autoritativním Bělorusku jsou dominantní státní banky financující rozsáhlé veřejné projekty a podniky.

I přes nepříliš rozvinuté bankovnictví se země SNS stávají čím dál větším lákadlem, a to zejména kvůli klesajícím příležitostem na západoevropských trzích. Doporučení jsou nicméně jasná - pozor na regionální banky, lepší je soustředit se na největší banky v zemi, nejlépe členy mezinárodních skupin poskytující standardní služby. Například Société Générale má široké zastoupení nejen v Ruské federaci, ale i v dalších státech, jako jsou Kazachstán, Ázerbájdžán, Arménie, Bělorusko, Ukrajina, Uzbekistán, Moldavsko či Gruzie.

V těchto zemích je při uzavírání obchodů dobré zachovávat konzervativní přístup a nenechat se nadchnout oslnivostí zakázky do té míry, že nedbáte na radu své banky důkladně si ošetřit případná rizika z uzavřeného kontraktu. Vyvarujete se tak případů, kdy dodávka sice úspěšně opustí hranice, nicméně v šanonech zůstanou neproplacené faktury.

Snížení rizika do zemí SNS přinášejí stále využívanější dokumentární platby. Zejména pro exportní transakce jsou dokumentární akreditivy převažujícím instrumentem, protože vývozci zaručují zaplacení za dodané zboží, splní-li domluvené podmínky. U importu dovozci garantují, že obdrží zboží v objednané kvalitě a čase. Setkat se lze jak s vyplacením na viděnou, tak stále častěji konkurencí vynucovanou odloženou platbou. V tomto případě využití odkupu pohledávek napomáhá udržování správného cash flow.

Při použití potvrzeného exportního dokumentárního akreditivu pak lze s klidným svědomím dodávat zboží i do rizikovějších zemí, jako je například Gruzie. To potvrzují slova ekonomického ředitele společnosti Mikroelektronika Antonína Hübnera: "Dokumentární akreditiv vystavila jedna z nejsilnějších bank v zemi, Bank of Georgia, která je kupujícím i vlastníkem našeho zařízení na výběr jízdného v 900 tbiliských autobusech. Potvrzením akreditivu Komerční bankou jsme si ošetřili případné riziko nezaplacení související s méně stabilní ekonomikou této země. Spuštění systému je naplánováno na konec letošního roku, což bude zajímavá reference i pro další země bývalé SSSR."

Rovněž všechny typy bankovních záruk jsou dnes již v zemích SNS standardními nástroji. Tyto bankovní záruky jsou většinou vystavovány přímo, občas se setkáváme s požadavkem vstupu místní banky. Opomenout samozřejmě nelze exportní financování. Mnozí exportéři dobře vědí, že nabízet "pouze" dodávku dílčího zařízení místo dlouhodobých projektů s nabídkou financování je méně konkurenceschopné. Zvláště poslední dobou velmi zesílila poptávka po exportních odběratelských úvěrech, které byly před finanční krizí nahrazovány dnes redukovanými alternativními produkty. Ve všech případech platí individuální posuzování projektů, jejich rizik a oborů, v nichž podnikají. To byl vždy přístup Komerční banky, který v dnešní nejisté době umožňuje kontinuální pokračování v práci.

To, že i přes momentální situaci na světových finančních trzích a nutnost dbát na zmírňování obchodní rizik je "východ" stále lákavější, potvrzuje František Masopust, výkonný ředitel Komory SNS: "Na začátku listopadu jsme uskutečnili 3. diskusní fórum o možnostech podnikání v Rusku, 25. listopadu seminář o možnostech podnikání na Ukrajině, v lednu či únoru bychom chtěli uskutečnit podnikatelskou misi do Minsku. A to je jen letmý výčet nejbližších novinek!"

Autorka je ředitelka divize financování obchodu a exportu Komerční banky, a.s.