Dovoluji si oznámit, že Ježíšek už letí," byla první slova astronauta Jima Lovella, které uslyšelo řídicí středisko, když se kosmická loď Apollo 8 vynořila z radiového stínu za Měsícem. Šlo o zprávu dvojnásobně dobrou: kromě vánoční zvěsti také znamenala, že se zdařil zážeh motoru, který loď vracel zpět k Zemi. Psal se 24. prosinec 1968 a první pozemšťané právě obletěli jiné těleso sluneční soustavy.
Poselství knihy Genesis 
Byl to asi nejneobvyklejší televizní přenos, jaký diváci do té doby mohli vidět. Kamera zabírala ubíhající lunární krajinu posetou krátery a hlas astronauta Williama Anderse k tomu deklamoval: "Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla pustá a tma byla nad propastí a Duch Boží vznášel se nad vodami. I řekl Bůh: Budiž světlo. A učiněno jest světlo. I viděl Bůh, že světlo bylo dobré, a oddělil jej od temnoty..." Právě v té chvíli snímala kamera předěl mezi osvětlenou a neosvětlenou částí měsíčního povrchu.
Ve čtení bible se pak ještě vystřídali Jim Lovell a velitel Frank Borman, který přenos zakončil slovy: "A od posádky Apolla 8 ještě dobrou noc, mnoho štěstí, šťastné a veselé Vánoce a Bůh vám žehnej, vám všem na naší dobré Zemi." Biblické poselství a štědrovečerní přání od Měsíce. Ještě dnes z toho mrazí.
V té době si televizní diváci v Československu užívali poslední měsíce nesmělého závanu svobody Pražského jara. Bylo jim dopřáno i záběrů z americké lunární výpravy. Samozřejmě ne čtení ze starozákonní knihy Genesis - místo toho se střídaly skromné záběry z kosmické lodi s upovídanými besedami, v nichž vystupovali zdejší experti na kosmonautiku
Program Apollo však moc šťastně nezačínal. Když roku 1961 prezident John Kennedy vyhlásil záměr přistát na povrchu Měsíce do roku 1970, vypadalo to téměř jako utopie.
"Vydáváme se na plavbu tímto neznámým mořem, protože je pro nás zdrojem nového poznání a nového bohatství," prohlásil tehdy prezident Kennedy. "Musíme vesmír získat a využít pro pokrok nového lidstva. K Měsíci vyšleme gigantickou raketu vysokou sto metrů, vyrobenou z nových slitin kovů, z nichž některé ještě nebyly vynalezeny..."
Symbol studené války 
Tehdy sbíral jedno kosmické prvenství za druhým Sovětský svaz, zatímco Američanům se nedařilo. Když se v druhé polovině 60. let věci konečně začaly obracet k lepšímu, přišla katastrofa: při pozemním tréninku v lednu 1967 uvnitř kosmické lodi Apollo 1 vypukl požár a tříčlenná posádka uhořela. Ukázalo se, že je nutné do značné míry přepracovat celou koncepci kabiny.
Na památku Virgila Grissoma, Edwarda Whita a Rogera Chaffeeho už nebyla žádná další mise do vesmíru jako Apollo 1 označena. Po bezpilotních testech se s lidmi na palubě do vesmíru vypravila až kosmická loď Apollo 7 v říjnu 1968. Na oběžné dráze kolem Země astronauti zkoušeli všechny manévry, které bude potřeba provést při skutečném letu k Měsíci - a jaksi mimochodem zahájili i tradici přímých televizních přenosů z vesmíru. Výprava dopadla nad očekávání dobře, a tak vedení NASA rozhodlo, že přeskočí několik dalších fází programu. Vánoční let Apolla 8 tedy už měl směřovat k Měsíci.
Pro urychlení programu ale byly i další důvody. Závody o Měsíc se staly také zástupným symbolem soupeření ve studené válce. Supervelmoc, která je vyhraje, si připíše cenný bod. Zdaleka ne jen propagandistický, protože pilotovaný výlet na Lunu si může dovolit pouze systém, který je po všech stránkách opravdu výkonný a efektivní.
Tehdy se ještě mohlo zdát, že to Sovětský svaz dokáže. Pro lety k Měsíci Rusové vyvinuli kosmickou loď Sojuz a měli připravený i modul pro přistání. Stavěli také lunární superraketu N-1. Američané dobře věděli, že těžké sondy Zond 4 až 6 oblétávající roku 1968 Měsíc jsou ve skutečnosti Sojuzy - zatím ještě vypouštěné slabou raketou a bez posádky. Hrozilo nebezpečí, že přinejmenším v pilotovaném obletu získá SSSR prvenství.
Ve skutečnosti však byla už tehdy sovětská kosmonautika v těžké krizi. První bezpilotní lety lodí Sojuz vypouštěné od roku 1966 pravidelně končily katastrofami. Přesto se v ní pod politickým tlakem vydal v lednu 1967 do vesmíru Vladimír Komarov - a zahynul. Nepodařil se také ani jediný start lunární rakety N-1. Pozdější analýzy sovětského měsíčního programu se většinou shodly na tom, že riziko fatálního selhání bylo obrovské. Po americkém úspěchu pak Rusové začali tvrdit, že o Měsíc vlastně nikdy ani neusilovali...
Loď, která brala anabolika 
Apollo 8 představovalo první velké vítězství v závodech o Měsíc - a pak přicházela další. Jako první přistála na Měsíci loď Apollo 11 v červenci 1969, jako poslední Apollo 17 v prosinci 1972. Celkem se mezi krátery prošlo 12 lidí. Pak ale byl program z úsporných důvodů ukončen a od té doby se žádný pozemšťan na přirozenou družici Země už nevypravil.
To by se ale mělo nejpozději do roku 2020 změnit. Loď Orion už se staví - a její podoba se starým dobrým Apollem vyráží dech. Přesto nejde o kopii. V sestavě pro let k Měsíci bude posádka Orionu čtyřčlenná, vnitřní prostor podstatně větší, navíc ji půjde použít jako velitelský modul do stavebnice větší lodě v rámci projektu Constellation, například k výpravě na Mars. Především ale bude napěchovaná nejmodernějšími technologiemi. Šéf americké kosmické agentury NASA Michael Griffith při představování projektu podobnost Apolla s Orionem komentoval slovy: "Orion si můžete představit třeba jako Apollo, které bralo anabolika."
V současnosti má NASA hotový model kosmické lodi v měřítku 1:1, na kterém probíhá testování. Skutečný Orion by se měl poprvé vypravit s lidmi do vesmíru roku 2013, letos v létě ale NASA oznámila odklad z finančních důvodů na září 2014. S napětím se také očekává, jaký postoj k programu pilotovaných misí zaujme nový prezident USA. Orion a Constellation jsou totiž spojovány s Georgem Bushem juniorem - a představují tak snadný cíl pro demonstraci, že Obama skutečně chce změnu. "NASA ztratila směr a přestala být inspirací pro mladé lidi," prohlásil už během předvolební kampaně. Co z toho vyplývá, však zatím neprozradil.
Ale ať už celá věc dopadne, jak chce, první vánoční let k Měsíci mohl být jen jeden. Z historie a vzpomínek pamětníků se vymazat nedá.
-
Snímky Nasa: První lidé, kteří opustili oběžnou dráhu Země: zleva Jim Lowell, William Anders, Frank Borman. Apollo 8 vynesla do prostoru raketa Saturn V, o šest dní později přistál návratový modul na palubě lodi USS Yorktown.
