Marek Dospiva: Jednáme se všemi, kdo chtějí letiště

Jednu etapu "boje o ruzyňské letiště" má investiční skupina Penta za sebou - prodala Letišti Praha s výrazným ziskem pozemky pro budoucí rozjezdovou dráhu. Druhá etapa ale i pro spolumajitele Penty Marka Dospivu začíná: Chce se zúčastnit chystané privatizace aeroportu.

HN: Ambicí Penty je být lokálním partnerem v konsorciu s nějakou velkou zahraniční firmou. Jak jste teď v jednáních aktivní?

Je to stejné jako při dvouletém jednání o prodeji pozemků. Slíbili jsme vládě, že se na jejich prodeji chceme dohodnout. To jsme i za cenu velkých kompromisů splnili. Stejně tak dva roky jednáme s možnými zájemci o privatizaci letiště. A jsme opět připraveni se s nimi i s vládou dohodnout.

HN: S kolika zájemci jednáte?

Během těch dvou let se jich vystřídalo určitě několik desítek. V konečné fázi jich zřejmě zůstane tak kolem deseti.

HN: Jaký vliv na vítězství v privatizaci bude mít to, že jste se nyní s letištěm dohodli na pozemcích? Vyplývá z toho pro vás nějaké výhodnější postavení oproti jiným zájemcům?

To spolu vůbec nesouvisí. Prodej pozemků a privatizace jsou dvě zcela odlišné věci.

HN: Do jednání o pozemcích jste šli původně se zhruba dvojnásobnou cenou, než na jaké jste se nakonec dohodli. Sám to označujete za velký kompromis z vaší strany. Skutečně jste při dohodě o pozemích neuzavřeli nějaký dodatek, který se týká budoucí privatizace letiště?

Ne. Před dvěma lety padl náš záměr podílet se výstavbě druhé dráhy pro ruzyňské letiště. Zbyla nám tak jediná varianta - pozemky prodat. A to s privatizací nijak nesouvisí. Pokud přece jen chcete hledat nějaké pojítko mezi pozemky a privatizací, tak by mohlo být jediné: Když něco slíbíme, tak to dodržíme. Udělali jsme to u pozemků a jsme připraveni to udělat při privatizaci.

HN: Nepřiměla vás ke konečnému podpisu dohody o pozemcích s letištěm i světová finanční krize? Protože jste potřebovali peníze v době, kdy banky už zdaleka nejsou tak ochotné je půjčovat jako dřív?

Otázka je vzhledem k současné situaci přirozená. Ale hrubý finanční rámec dohody jsme připravili s partnery už před finanční krizí. Krize pak neměla žádný dopad ani na jednu ze stran této transakce, nijak se na prodeji nepromítla.

HN: Penty se tedy krize netýká?

Týká se všech. Chování bank i našeho posuzování nových investic. Ale my jsme se vždycky bránili nereálně vysokým investicím, které vysoko překračovaly skutečnou hodnotu firem. I když se donedávna zdálo, že ceny půjdou pořád nahoru. Kvůli tomu jsme i některé podniky nekoupili (naposledy například masokombináty od Agrofertu - pozn. HN). Proto teď nemáme problémy.

HN: Banky se vám nebojí půjčovat?

Jen v posledních třech měsících mohu si vzpomenu na tři akce v hodnotě mnoha miliard korun, kdy nám poskytly financování - třeba na koupi polské firmy Okna Rabien nebo developerský projekt Digital Park v Bratislavě.