V půli května se Tomáš Vítek (41) stal předsedou představenstva stavební firmy ODS - Dopravní stavby Ostrava a převzal po svém otci řízení firmy. O tři měsíce později se dostal do nejhorší situace, jakou může manažer zažít: na stavbě ODS došlo k tragédii, která stála život osm lidí.

ODS rekonstruovala silnici s mostem nad železničním tahem Olomouc - Ostrava. Opravu mostu ve Studénce pro ODS dělal subdodavatel - specializovaná firma Bögl & Krýsl.

Dopoledne 8. srpna se ocelová konstrukce mostu zřítila na koleje, vzápětí do ní narazil mezinárodní rychlík Comenius. Šest lidí z vlaku zemřelo na místě, další dva v nemocnici. Sedm desítek cestujících utrpělo zranění, některým zůstanou celoživotní následky. Je mezi nimi například sedmnáctiletý hoch, který přišel o obě nohy.

Škody stále nejsou plně vyčísleny, vyšplhat se mohou až nad 350 milionů korun. Jen České dráhy na odškodném pro 60 lidí zatím vyplatily skoro šest milionů korun. "Nejtěžší případy však nejsou uzavřené," říká mluvčí drah Petr Šťáhlavský.

Výhrůžky manažerům

"Ještě nedokážu přesně říct, jak ta událost ODS poznamená. Záleží na výsledcích šetření, na stanovení viníků, na přesném vyčíslení škod. Ale už teď vím, že to bylo nejhorší, co jsem zažil," prohlásil Tomáš Vítek o srpnové havárii.

Na dva měsíce, jež následovaly po 8. srpnu, nikdy nezapomene. Když tehdy po poledni dorazil na místo tragédie, dostal se do zlého snu. "Až později jsem pochopil, co se vůbec stalo. Byl to šok, k řešení situace, k odpovědnosti za naše lidi, k vysvětlování, organizování milionů věcí se přidala starost o vlastní bezpečnost, o rodinu," líčí.

Stejně jako ostatní manažeři ODS dostával desítky výhrůžných mailů a telefonátů. "Vrazi!" napsal kdosi na jedno z firemních aut, odstavené na parkovišti. S otcem, který léta stál v čele firmy a případ těžce nesl, se pohádali. "Nejhorší bylo, že jsem pořád musel myslet na to, jak se to stalo. Jak se tomu dalo zabránit. A krutí byli novináři, až tehdy jsem poznal, jakou mají média sílu a jak neomaleně ji využívají," líčí manažer.

Chyb na stavbě bylo víc

Dodnes není jasné, co přesně pád mostu způsobilo. Policie zatím obvinila dva inženýry dodavatelské firmy Bögl & Krýsl, kteří jsou podle ní zodpovědní za chyby v technologickém postupu. Policisté tvrdí, že při manipulaci s mostní konstrukcí se stavbaři dopouštěli nedbalostí a špatně ji zabezpečili. V půli prosince prohlásili, že obviněni budou zřejmě ještě další stavbaři. Zda to budou lidé z ODS či z firmy Bögl & Krýsl, neupřesnili.

"Nechci se o vině bavit, dokud nebude vyšetřování uzavřeno," říká Vítek. Hned ale dodává: "Naši lidé žádné předpisy neporušili, v době havárie byli na staveništi jen tři. Manipulaci s mostem prováděli zaměstnanci Bögl & Krýsl."

Dodavatelská firma událost nekomentuje vůbec. Josef Krýsl odkázal na tiskového mluvčího, ani ten na otázky HN neodpověděl.

Lidé, kteří okolnosti havárie znají, upozorňují, že podíl na tragédii má více faktorů. Hlavně fakt, že oprava mostu nad kolejištěm se konala za plného provozu.

Dráhy jen dočasně omezovaly provoz vlaků na dobu, na niž jim stavbaři ohlásili manipulaci s mostem. Jenomže na dopoledne 8. srpna se tu žádné omezení dokonce ani rychlosti projíždějících vlaků neplánovalo. "Na stavbě se ten den mělo pracovat až večer. Kdyby to stavbaři dodrželi, určitě jsme tam potřebná opatření udělali," říká mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.

Podíl na tragédii může mít i spěch, v němž se stavba dělala. Termíny, na kterých trval investor - Moravskoslezský kraj, byly velmi tvrdé. Celá oprava silnice a mostu proto začínala bez stavebního povolení, na takzvaný havarijní výměr. Stavební povolení bylo vydáno až měsíc po rozjezdu prací.

Tomáš Vítek vylučuje, že by jeho zaměstnanci na stavbě kvůli plnění termínů porušovali bezpečnostní předpisy. Nepopírá ale, že jak ODS, tak i subdodavatel Bögl & Krýsl museli spěchat. "Kraj se snažil splnit podmínky pro získání evropské dotace. Ale byl to standardní postup, není to nic výjimečného," říká Vítek.

Jak lidé z krajského úřadu, kteří stavbu zadávali jako investoři, tak zástupci Českých drah či Správy železniční dopravní cesty jakoukoliv spoluzodpovědnost za tragédii ve Studénce vylučují. "Systém zabezpečení podobných staveb je dostatečný, ani po havárii ve Studénce jsme na něm nic neměnili, není to třeba," shrnuje jejich postoje mluvčí Správy železniční dopravní cesty Halla. Vina tak zůstává výhradně na bedrech stavebních firem. Ty také ponesou velkou finanční zátěž: i když většinu škod zaplatí pojišťovny, po definitivním určení viníků po nich budou žádat náhradu.

"Zatím neumím odhadnout, jak havárie naše hospodaření ovlivní," říká Vítek. Dopad do letošní bilance bude podle něj nevelký, do rezerv firma odkládá - zatím - desítky milionů korun. Bude-li ale shledána spoluzodpovědnou za neštěstí, bude platit mnohem víc. "Uneseme to, i když celkové dopady nemůžeme před ukončením vyšetřování vyčíslit," doufá Vítek.