(c) Franklin Covey

Neznám firmu, která by se nepotýkala s problémy. Většina šéfů je pod tlakem. Musí odvést více práce s méně prostředky, což je vyčerpávající. To vyžaduje okamžité jednání.

V mnoha případech zjišťuji, že "řešení" shora způsobí více problémů, než jich odstraní. A to z jednoho důvodu. Tito lidé nezasvěcují druhé do problému. Připravují se o jejich myšlenky a zájem. Ilustruji to na příběhu, který vypráví jeden manažer.

Pracuji pro korporaci v Malajsii, kde mám na starosti zásobování. Když jsem začínal, měl jsem asi 5000 dodavatelů, s nimiž jsem jednal. Jen samotné papírování bylo šílené. Když jsem nad tím uvažoval, bylo mi jasné, že počet musím zredukovat. Největší potíž představovalo šest set dopravců. Bylo mezi nimi několik větších společností, ale většinu z nich tvořily drobné firmy, často jen řidiči s jedním náklaďáčkem. Říkal jsem si, že když zredukuji jejich počet, práce se mi zjednoduší.

Svolal jsem jednání, abych ohlásil ukončení kontraktů. V místnosti bylo čtyřicet lidí. Když jsem se chystal promluvit, obrátil se ke mně starší pán a řekl: "Rád bych, abyste věděl, jak moc jsem vašemu podniku vděčný..." Pomyslel jsem si: "Proboha, tohle mi neříkejte. Vždyť vám chci dát padáka."

A on pokračoval: "Díky této firmě dokázal otec uživit rodinu. Před padesáti lety si našetřil peníze a koupil auto. Já jsem už druhá generace. Děkuji, že nám umožňujete postarat se o rodiny..."

Co jsem na to měl říct? Žaludek jsem měl sevřený. Nechystal jsem se zbavit papírování - chystal jsem se zlikvidovat léta fungující rodinné živnosti. Zkusil jsem být ke skupině upřímný: "Mám problém. Tohle je třicetistránkový seznam dodavatelů. Nemohu každých čtrnáct dní se všemi uzavírat smlouvy."

Po chvilce jeden řidič navrhnul: "Pomohlo by, kdybychom se spojili? Zvládli bychom více nákladu s menším počtem smluv. Nechal byste si nás, kdybychom to udělali?" "Ano, jste-li ochotni to udělat," řekl jsem.

Pak přišli s dalšími nápady a byli plni nadšení. Navrhnul jsem, že jako prostředník budu nakupovat pneumatiky, díly a prodávat jim je za cenu nižší, než by dostali. Pak by naše společnost nejen ušetřila, ale ještě vydělala. Místnost vřela nadšením synergické spolupráce. Cestou domů jsem měl nádherný pocit.

Pochopil jsem, že žádné rozhodnutí a důsledek není jen ekonomické povahy. Místnost, ve které jsem seděl, se v mé mysli proměnila. Nejdřív byla nabitá dodavateli, již mi komplikovali práci. Posléze se stala místem otců a manželů, kteří byli naší firmě padesát let věrní.

Zasluhovali veškerou snahu, abych je udržel. Došlo mi, že když na sebe pohlížíme jako na lidi, fungujeme a chováme se k sobě jinak.

Zásada, které nás příběh učí, je prostá: zasvěťte druhé do problému a společně vymyslete řešení. Dokonce si myslím, že je tato zásada imperativem.

A nejde o změkčilý, útlocitný přístup prohra-výhra; jednat plně způsobem výhra-výhra si žádá větší odvahu a sílu.

Většina lidí se zdráhá ostatní do problému zasvětit. Nevěří, že by mohli pomoci. Také jim připadá, že by to byl komplikovaný proces s předem neodhadnutelným výsledkem. A když se někdo druhým odváží s problémem svěřit, často se rozpakuje být upřímný a otevřený. Do problému je zasvětí tak napůl. Obvykle se nedokáže plně podělit se svými osobní pocity, dilematy a vnitřním zápasem.

Na to druzí reagují z pozice svých nevyřčených pocitů, dilemat a vnitřních bojů. Výsledkem je, že ke skutečné komunikaci nedojde a porozumění se nedosáhne. Čím otevřenější k sobě lidé jsou a čím přesnější, čestnější a opravdovější je komunikace, tím větší je šance, že dojde k uvolnění tvořivé energie. Vládne-li vzájemné pochopení a úcta, synergický duch začne nevyhnutelně sílit.

Hlavní příčinou, proč v příběhu k průlomu došlo, je, že jeden z dodavatelů s opravdovostí vyjádřil svou nesmírnou vděčnost. Tak otevřené sdělení hluboce zasáhlo manažera.

Stal se stejně otevřeným a upřímným. Synergie je vždy spojená s dobrodružstvím a mlhavostí, protože nikdy pořádně nevíte, kam vás dovede. Víte pouze, že dojdete k něčemu lepšímu, než co tu bylo předtím - lepšímu, než k čemu by kdokoli ze zúčastněných dokázal dospět sám.