Nižší sazby ČNB firmám peníze moc nezlevní

Česká národní banka může dál snižovat úroky, domácnosti ani firmy to na sazbách svých úvěrů zatím příliš nepocítí. Shodují se na tom oslovení odborníci.

Trh očekává, že ČNB ve čtvrtek - po půldruhém měsíci - opět pohne svou základní úrokovou sazbou směrem dolů. Většina analytiků předpokládá pokles o půl procentního bodu na 1,75 procenta.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka snížení úrokových sazeb ČNB trhu určitě pomůže, vyšší rizikové prémie bank ale ponechávají klientské sazby výrazně nad sazbou ČNB.

"Ovšem důležitější než úrokové sazby je zpřísnění podmínek bank pro poskytování úvěrů, které výrazně omezuje objemy půjčených peněz jak firmám, tak domácnostem," upozornil Marek.

Podnikatelé v pozoru 

Kroky ČNB sledují pozorně i podnikatelé. Pokles úroků, které musí platit bankám, by samozřejmě uvítali. Vnímají však zhoršenou situaci na mezibankovním trhu, kdy úroky bank na ČNB příliš nereagují. Zbyněk Frolík, šéf výrobce nemocničních postelí Linet, se domnívá, že dobře hospodařícím podnikům ani za zpřísněných podmínek bank sazby výrazně nevzrostou. Rozevřou se však podle něj nůžky mezi dobrými a rizikovými podniky. "Banky nebudou podporovat segmenty, které mají jen malou šanci na přežití," dodal.

Pokles sazeb ČNB podle Frolíka může navíc dál oslabit korunu, což exportérům relativně zlevní pracovní sílu. "Když bylo euro v létě za 23 korun, stál jeden zaměstnanec při průměrné mzdě zhruba tisíc eur, při 28 korunách za euro je to nějakých 800 eur," zmiňuje pozitivum nižších sazeb.

Horší dostupnost úvěrů a přísnější podmínky bank však firmám komplikují život. Podle předsedy Asociace exportérů Jiřího Grunda by mohla pomoci i vláda, která slíbila podporu. "Prostředky nejsou. Čekáme na slíbenou podporu vlády - úvěry od České exportní banky, pojištění od EGAP," dodal.

Další možnosti pro rozhýbání trhu

Analytici nabízejí i další možnosti, jak by mohla centrální banka rozhýbat úvěrový trh a více zpřístupnit firmám úvěry. Většina doporučení je však spíše v teoretické rovině. Podle Marka navíc ČNB ještě "nevystřílela prach" a bude nadále snižovat sazby - do pololetí podle něj klesne klíčová sazba ČNB na jedno procento.

"Nemyslím, že by ČNB nyní hledala alternativní nástroje měnové politiky," říká. Hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel si dokonce ani nemyslí, že by další možné kroky ze strany ČNB v současné situaci přinesly optimální řešení.

Rovněž Petr Sklenář z Atlantik FT vidí teoreticky spíše prostor pro aktivity vlády, která by mohla poskytovat záruky za úvěry. "Ale širší užití tohoto nástroje bych určitě nedoporučoval," říká. Argumentuje jednak zkušenostmi z 90. let v Česku s takzvaným "bankovním socialismem" a jednak posledním vývojem v USA a západní Evropě. "I přes výrazné státní zásahy si tamní banky drží svou obezřetnost a úvěrový trh rozmrzá velmi pomalu," řekl.

Aleš Michl z Raiffeisenbank upozorňuje, že pro rozhýbání úvěrového trhu je potřeba, aby si banky mezi sebou začaly opět půjčovat i na delší dobu. "Ovlivnit to nemůžeme. Impulz musí přijít z mezibankovního trhu eurozóny. Pokud se má do toho někdo motat, očekávám, že to bude ČNB, nikoliv vláda," říká. Centrální banka podle něj může například rozhodnout poskytovat více úvěrů s delší splatností a rozšířit možnosti záruk za ně.

České ekonomice, kterou letos čeká stagnace, by podle prezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Thomase Mirowa pomohlo přijetí eura. Učinit by tak měla co nejdříve, domnívá se Mirow.

Podobně by podle něj měly další země EU, které nejsou v eurozóně, následovat příkladu Slovinska a Slovenska.