- Úroveň nejnižší možné mzdy zohledňuje profesi a míru odpovědnosti

- Je-li výplata upravena jen někomu, jde o diskriminaci


Náklady na mzdy patří ve většině firem k těm největším. Jejich snížení je proto pro každého zaměstnavatele víc než lákavé. Obvzlášť v dnešní krizové době. K takovému kroku je však potřeba jednoznačný písemný souhlas zaměstnance. Ale ne vždy. Záleží totiž na tom, kde přesně se o výši vaší odměny v pracovní smlouvě pojednává.

Způsobů, jakým může být mzda za práci zaměstnanci stanovena, je totiž více. A ne každý je pro vás coby zaměstnance v tomto ohledu zrovna výhodný. "Výše mzdy může být stanovena přímo v pracovní či kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu nebo v takzvaném mzdovém či platovém výměru," říká Lucie Jindrová, advokátka v Hluboké nad Vltavou.

Zákon nemluví jasně

Zákoník práce říká, že pracovní smlouva musí obsahovat minimálně tři náležitosti. "Druh vykonávané práce, místo jejího výkonu a den nástupu do ní," říká Michaela Kovaříková, advokátka právní kanceláře NWD Legal. O výši mzdy, coby pevné a nedílné součásti pracovní smlouvy, zákon nehovoří. Pokud je vaše mzda stanovena jen mzdovým výměrem či vnitřním předpisem, obava, že vám ji zaměstnavatel sníží, není lichá.

Váš souhlas k úpravě výplaty směrem dolů pak totiž firma nepotřebuje. Není-li mzdový výměr "nedílnou součástí pracovní smlouvy", může zaměstnavatel vydat nový výměr nebo vnitřní předpis, v němž jednostranně výši mzdy upraví. O této změně vás ale musí písemně informovat, nejpozději v den, ke kterému má nastat. Výplata může být takto upravena lidem na obdobných pozicích, nebo v celé firmě, nikoli třeba jednomu účetnímu z deseti - pak by šlo o diskriminaci.

Pokles podle tabulky

Jak hluboko může vaše mzda klesnout není naštěstí na libovůli zaměstnavatele, ale pouze na platném znění zákoníku práce. "Snížení mzdy nesmí klesnout pod státem vyhlášenou minimální nebo takzvanou zaručenou mzdu," říká advokátka Lucie Jindrová.

Minimální mzda je v současné době stanovena na osm tisíc korun měsíčně nebo se vypočítává z hodinové sazby 48,10 koruny při 40hodinovém pracovním týdnu. "Zaručená mzda je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací do osmi skupin. Její rozpětí je od osmi do šestnácti tisíc korun za měsíc," říká Daniel Mašek z advokátní kanceláře Mašek, Kočí, Aujezdský.

Jednotlivé úrovně jsou rozlišeny od těch nejhůře odměňovaných prací až po nejlépe placené. U osoby se základním vzděláním, která myje nádobí ve školní jídelně, se zaručená mzda bude současně rovnat té minimální. Ale například u vyučeného soustružníka už zaručená měsíční mzda bude dělat 9800 korun. Farmaceut po snížení mzdy musí "dosáhnout" alespoň na 14 600 korun za měsíc. A mzda ředitele leasingové společnosti nesmí spadnout pod 16 100 korun.

Souhlasit musí oba

Jistější je, když máte mzdu určenou přímo v pracovní smlouvě. Jde totiž o dvoustranný právní akt, který může být měněn jen se souhlasem obou stran. "Vše, co je v pracovní smlouvě sjednáno, je pro obě strany závazné. Skutečností v ní uvedených se při nedodržení mohou obě strany domáhat soudní cestou," říká Jana Koukalová, právnička nevládní organizace EPS zabývající se ochranou práv zaměstnanců nadnárodních společností.

Veškeré změny pracovní smlouvy se musí dít formou číslovaného dodatku, který se stává nedílnou součástí původní smlouvy. Pokud ve firmě působí odbory, je mzda sjednávána kolektivní smlouvou. V takovém případě můžete být o něco klidnější.

"Sjednání mzdy touto formou je pro zaměstnance výhodnější než její individuální sjednávání. Odbory mají při sjednávání mzdy silnější postavení než jednotlivec," doplňuje Daniel Mašek.

Důkladnost je na místě

Je možné, že určení mzdy mzdovým výměrem nebo vnitřním předpisem je v některých firmách zaběhnutou praxí, aniž by v tom byl záměr zaměstnavatele mzdu lidem jednostranně snižovat. Ale vždy je bezpečnější požádat zaměstnavatele před podpisem pracovní smlouvy, aby ujednání o mzdě do pracovní smlouvy zařadil.

"Důkladností postupu při uzavírání pracovní smlouvy kromě své vlastní ochrany také uchazeč o místo dává zaměstnavateli najevo svou zodpovědnost a pečlivost," dodává Michaela Kovaříková.

Bude-li zaměstnavatel apelovat na důvěru nebo se zdráhat, pak je třeba být ostražitý a promyslet si, zda i v takovém případě chcete pracovní smlouvu vůbec uzavřít.

Výplata nepřišla vůbec

Pokud vám zaměstnavatel nevyplatí mzdu, máte právo okamžitě ukončit pracovní poměr. Kromě dlužné mzdy se můžete domáhat ještě odstupného.

"To činí trojnásobek průměrného výdělku zaměstnance, avšak výpočet je prováděn z částky bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění," upozorňuje Renata Šlechtová, účetní ve firmě Pro Accounting. Pokud se váš zaměstnavatel dostal do platební neschopnosti, můžete se nahlásit na úřadu práce. Vyplatí vám dlužnou mzdu a dále ji bude sám po zaměstnavateli vymáhat, například v konkurzním řízení.