Letci bez letišť

Bezmotorové létání je skvělý outdoorový sport. Prý je jachtingem suchozemců. Létá se většinou rekreačně, i když Česká republika je v těchto disciplínách skutečnou světovou velmocí: máme pár mistrů světa, Evropy, světadílů a dosud nepřekonaných rekordmanů.
Létání je podle instruktorů inteligentní sport pro úspěšné. Začít lze třeba z hecu či jako nečekaný dárek. Takhle to většinou chodí s balonem nebo větroněm. K rogalu či padáku zase přicházejí mladí, protože výcvik je rychlý a tenhle druh létání nejsilněji akcentuje nezávislost a svobodu. Zvlášť padák je v tomto ohledu úplně na špici – neomezuje ho ani místo startu, ani přespříliš leteckých předpisů, natož kde přistát.
Letadlo i padák, vše lze koupit – nové i mírně opotřebované. Něco lze půjčit. Všechny druhy letectví jsou dnes nastaveny tak, aby byly cenově přístupné. Žádná rozumná letecká škola se nespecializuje na bohaté.

Nebezpečí, nebo klidný rekreační sport?
Když přicházely na svět osobní vlaky a automobily, tvrdilo se, že člověk při pohledu ve „vysoké“ rychlosti na okolní svět zešílí. Na vrcholech nejvyšších hor navíc žijí prý bohové a nesmí se tam. Tajemství oceánů směli původně odhalovat jen hrdinové ve fantazii Julese Vernea. Nemusí být všechno pravda, co si lidé myslí. Jezdíme rychle auty, stoupáme na vysoké hory a potápění je oblíbený rekreační sport. A tak je to i s létáním.
„Létání je bezpečné. To na lyžích jsem si dvakrát zlomil ruku a jednou nohu,“ říká mnohonásobný světový rekordman v závěsném létání Tomáš Suchánek. I statistiky potvrzují, že letecký sport je potenciálně podstatně bezpečnější než běžný automobilový provoz. Stejně tak důkladný rozbor leteckých nehod přichází každoročně se zjištěním, že drtivá většina incidentů – rozbité letadlo, padák na stromě nebo rogalo v křoví nemusí nutně znamenat ztráty na životech – pochází z chyb pilotů. Začátečníků i zkušených.
Mnohé „dobrodružné“ sporty vyplavují nejvíce adrenalinu ještě předtím, než si je zkusíme. „Vezl jsem dost lidí, kteří tvrdili, že mají hrůzu z výšek. A pak se nakláněli z koše, aby lépe viděli na známé dole, a mávali,“ říká s úsměvem balonista Jiří Vokál.
„Měl jsem pár žáků, kteří při první zmínce o vývrtce nebo ostrém pádu obraceli oči v sloup. Ale napětí prožívali jen před zahájením prvního manévru. Napodruhé už celkem slušně do vývrtky letoun uvedli a zase vybrali sami,“ bilancuje zkušenosti instruktora Miloš Ramert z Glider Aerobatic Clubu Benešov.

Začínalo to na svazích
Kapitola létání v historii lidstva je bohatá a barvitá. Ikarův opeřený pád od slunce, Leonardův vrtulník pro čtyři lidské síly. Skutečně vážně se ale od země začali odlepovat až balonáři. Ve stopách jim po pár desetiletích vyrazili odvážní mužové – a snad i ženy – v prvních kluzácích.
Plachtění má dlouhou historii. Kluzáky patřily mezi úplně první konstrukce letadel. Skutečné plachtění, tedy aktivní využívání přírodních sil k letu, začalo ve 20. letech minulého století. Startovalo se s jednoduchými kluzáky s trupem s otevřenou konstrukcí a s pilotem sedícím na „bidýlku“ před křídly.
Největšího rozmachu se dočkalo plachtění v meziválečném Německu, které po prohrané válce nesmělo stavět letadla, ale plachtění nijak omezeno nebylo. Skutečnou Mekkou německého i světového plachtění se stala Wasserkuppe v pohoří Rhön. U nás měla stejný význam Raná u Loun, létalo se ale i na Kozákově, na Zvíčině, na Baních u Zbraslavi, na Straníku u Nitry i leckde jinde.
Když kluzáky začínaly, šlo o skutečně ryze adrenalinový sport. Plachtaři létali pár metrů nad svahem. Časy letu počítali na minuty a vteřiny. Občas se někomu podařilo narazit na stoupání, které jej vyneslo vysoko nad svah. Tak bylo objeveno a postupně zkoumáno termické proudění, které zbavilo plachtaře závislosti na svahovém proudění a umožnilo plachtění prakticky kdekoliv.
V Československu byli před válkou jen tři plachtaři, kteří v termice překonali vzdálenost 50 km. Světový rekord v letu na vzdálenost měl v té době ale hodnotu už přes 300 km.
Prvními plachtařskými terény v tuzemsku se staly Baně nad Zbraslaví a Medlánky u Brna, kde se také v roce 1924 konala První národní soutěž plachtových letadel. Pro srovnání s dnešními výkony: největší zdolaná vzdálenost byla 780 metrů, pozoruhodný byl nejdelší čas letu přes dvě hodiny. Běžně se startovalo pomocí gumového lana, až začátkem 30. let olomoučtí plachtaři úspěšně prováděli starty vlekem za automobilem a začali jako první u nás využívat aerovlek.
Po druhé světové válce nastal bouřlivý rozvoj plachtění; s technikou po Němcích se létalo na mnoha místech značně živelně. Začátkem 50. let začalo převládat létání v termice a svahová letiště byla postupně opouštěna, případně vznikla v jejich blízkosti nová, rovinná letiště (jako pod Ranou u Loun nebo v Podhořanech mezi Čáslaví a Pardubicemi).

Elektronika jako z grippenu
Před lety seděl pilot s mapou na kolenou a sledoval velké kulaté budíky, v nichž drnčela sklíčka. Dnešní piloti rogal, kluzáků, balonů či paraglidů už sahají prakticky po stejných přístrojích, jaké vodí po letových drahách vojenské stíhače. A tak na padácích, ve větroních i balonech na pilota pískají v různé tónině přístroje, které neustále sledují, jestli stoupá či klesá, zda letí spíš domů nebo někam jinam, jak vysoko je a jestli neletí příliš pomalu.
GPS navigační přístroj nahradil hodiny předletových příprav, výpočty kurzů a rychlostí. Plánuje se přímo v navigačním přístroji, přičemž na jeden let není problém zadat třeba až 300 otočných bodů.
Ale není potřeba se předem poutat k jediné možné trase letu. GPS nás o po kratším či delším bloudění po nebi v pořádku doprovodí na domácí letiště. Nebo nalezne nejbližší záložní. A kdybychom v návalu nepřízně podmínek nouzově přistáli třeba i na vodu, tak ty lepší z leteckých GPS přístrojů garantují, že vydrží ve vodě až hodinu nepoškozené. Každopádně i bojovníci v proudových bitevnících musí mít podle předpisu v záloze mapu. A musí být schopni také podle ní letět.

Snímky Shutterstock: V meziválečné době byli mezi světovými plachtařskými rekordmany i Wolfgang Späte a Heini Dittmar, kteří později zalétávali první supertajné prototypy raketových a proudových strojů (3).