Irácký Kurdistán - Češi to umí

České firmy mají příležitost prezentovat se koncem května v Erbilu, správním sídle iráckého Kurdistánu. Pod záštitou českého velvyslance v Iráku Petra Voznici zde proběhne v prostorách autosalonu Škoda Shireen Company výstava, zaměřená na potenciální obchodní partnery. Tato akce naváže na celou řadu aktivit jak ze strany českého státu, tak i tuzemských podnikatelských či humamitárních organizací, například Člověk v tísni.

Přesto je patrné, že bez dalších intenzivních aktivit se české firmy na iráckém trhu budou prosazovat čím dál složitěji.

Irák se totiž stále více dostává do pozornosti států i zahraníčních společností. Svědčí o tom nejen snahy západní koalice, ale aktuálně i Ruska. To počátkem dubna posunulo své vztahy dopředu po jednání premiérů obou zemí, přičemž Rusko má silný zájem na návrat ruských firem a obnovení smluv jejích ropných společností z éry Saddáma Husajna.

Zejména pro česká ekonomická ministerstva a vůbec český stát je to signál, že bude třeba dále podporovat vstup našich firem do této země. Těch se na iráckém trhu podle některých odhadů pohybuje kolem pěti desítek.

Je proto otázkou, zda by se právě Irák, případně jeho severní část Kurdistán, neměl přiřadit ke dvanácti prioritním zemím, definovaným českou Radou pro obchod a investice.

Dobrých důvodů k takovému rozhodnutí je hned několik. Jsou jím dlouhodobě nastavené historické vazby našich zemí a dřívější angažovanost českých firem.

Od 60. let minulého století dodávalo Československo do Iráku investiční celky v oblastech těžby ropy, chemie a petrochemie, energetiky, vodního hospodářství, potravinářství a dopravní a leteckou techniku aj. Když se řekne Zetor, ví se, že to je traktor.

Jen podnik Technoexport zde zajistil výstavbu zhruba šedesáti procent rafinerských kapacit. Na ni před dvěma lety navázal se společností Prokop Engineering zakázkou na postavení části rafinérie Daura v Bagdádu.

Koncem ledna letošního roku pak irácký ministr ropy Hussein al-Šahristání zahájil provoz této více než 30 metrů vysoké konstrukce jednotky atmosférické destilace této rafinerie. A zmíněné firmy se spolu se společností Unis podílely i na výstavbě rafinerie Bejdží.

"S prostředím Iráku existuje historická vazba z dob výstavby hlavních petrochemických komplexů, realizovaných brněnským trustem Chepos. V průběhu výstavby došlo k navázání celé řady osobních kontaktů," poukazuje na výhodu Čechů Luboš Glozar, obchodní ředitel taktéž brněnské společnosti Unis.

"Náš úspěch je založen jak na dobrém jménu československého zboží, tak na osobních kontaktech," dodává Luboš Glozar.

Českým firmám se podařilo uzavřít i několik dalších kontraktů. Společnost Tesla, konkrétně její divize Technologie úpravny vody, dodala zařízení na úpravu vody do nemocnice v Basře a místní televizní stanice.

O věhlas Čechů se zasloužila firma Gema Art, která v rámci Programu pomoci obnově kulturního dědictví Irácké republiky schváleného vládou ČR zachraňovala palác Iwán al-Madáen v Ctesiphonu. Jde o jednu z nejvýznamnějších památek staré Mezopotámie.

Český program rekonstrukce Iráku skončil v roce 2006 a od té doby si lidé z firmy Gema Art hledají zakázky sami. Jde například o restaurování minaretu zvaném Čoli (osamělý), který je symbolem severoiráckého Kurdistánu. Minaret byl vážně poškozen při zemětřesení před 300 lety a hrozilo jeho zřícení. Regionální kurdská vláda se proto obrátila na tuto společnost.

Právě v Kurdistánu jsou české firmy poměrně aktivní. Stát by tu měly i dvě cementárny, jejichž výstavbu zajišťuje Inekon Group. Kontrakt dosahuje výše devíti miliard korun.

Kontaktům mezi českými a kurdskými firmami by mohlo napomoci založení Česko-kurdské podnikatelské rady koncem loňského roku. K podepsání memoranda o jeho vzniku došlo při 4. mezinárodního veletrhu Erbil Expo 2008, jehož se vedle pěti stovek vystavovatelů z více než dvou desítek zemí účastnili i čeští podnikatelé.

Za vznikem rady se však skrývalo několikaleté úsilí a spolupráce Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) s obchodními a průmyslovými komorami v Kurdistánu, které jsou nyní sdruženy ve Federaci kurdských obchodních a průmyslových komor KFCCI.

Prvním krokem k podpoře spolupráce ze strany Rady by mělo být zřízení společných webových stránek, kde budou zejména zveřejňovány informace o projektech, poptávkách a nabídkách atd.

Majid Shamas Toma, projektový manažer pro oblast Blízkého východu a severní Afriky na SP ČR, je původem z Iráku. Bylo proto jen přirozené, že ve chvíli, kdy za podpory Ministerstva zahraničních věcí ČR a SPČR vznikl projekt podpory aktivit českých firem v iráckém Kurdistánu, právě to byl on, kdo se tam vloni vydal a pracoval zde několik měsíců.

Navíc zde již působil jako poradce Janiny Hřebíčkové, české koordinátorky v Úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc při Prozatímní koalici v Iráku.

"Záměrem mého pobytu byla pomoc při hledání nových možností podílet se na rekonstrukci a modernizaci iráckého, respektive kurdského hospodářství v oblasti zpracovatelského průmyslu. Naší snahou bylo také kurdské straně předávat informace a zkušenosti z transformace české ekonomiky a průmyslu," říká Majid Shamas Toma.

Výsledekem jeho působení bylo navázání těsných kontaktů s představiteli regionální kurdské vlády a jejích ministerstev, s podnikateli a jejich organizacemi v Erbilu, Dohúku a Sulajmáníji.

"A pokud se zeptáte, proč byl vybrán právě irácký region Kurdistánu, důvod je jednoduchý. Je považován za nejbezpečnější a nejstabilnější část Iráku. Mohl jsem se zde pohybovat, aniž jsem využil možnost mít osobní stráže. A navíc jsou zde ohromné příležitosti pro naše firmy," tvrdí Majid Shamas Toma, který právě připravuje studii o podnikatelských příležitostech v této části země.

Z analýzy Majida Shamase Tomy o kurdské oblasti Iráku vyplývá, že tamní ekonomika je orientována zejména na zemědělství, stavebnictví, rybářství, lesnictví a zpracovatelský segment.

Typickým jevem je, že slabá nabídka zde vedla ke vzniku širokých mezer v průmyslovém sektoru. Díky tomu se na trhu objevovaly a ještě objevují produkty nejisté kvality, které neodpovídají mezinárodním standardům.

"Je mnoho důvodů nedostatečně vyvinutého průmyslu v kurdském regionu. Tím nejvýznamnějším je však bývalý politický režim omezování rozvoje státem vlastněných firem. Když v roce 2003 padl, existovaly zde pouze čtyři co do velikosti významné, státem vlastněné firmy. Tento sektor byl z mezinárodního hlediska nekonkurenceschopným, vyžaduje proto nyní značné investice," uvádí Majid Shamas Toma.

Typické jsou v regionu malé rodinné firmy, vyrábějící téměř výhradně v místní ekonomice. Současně region trpí nerozvinutostí infrastruktury, která odrazuje mnoho potenciálních výrobců, zejména pokud jde o spolehlivost dodávek elektřiny a čisté vody a kvalifikované pracovní síly, a tudíž i přenosu technologií od zahraničních společností.

Přesto jsou tu příležitosti pro české firmy. "Díky rostoucí národní i světové poptávce po zemědělských produktech nabízí zemědělská výroba kurdskému regionu v dohledné době určité šance jak ohledně průmyslových dodávek, tak i následného vývozu potravinářských produktů. Aby bylo možné tyto příležitosti využít, musí Kurdistán podporovat zejména investice do technologií," upozorňuje Majid Shamas Toma.

Podle něho, aby se místní firmy mohly dostat do světových zásobovacích řetězců se svými produkty, musí zvýšit jejich kvalitu a dosáhnout vyšších standardů. "Znamená to tedy vyšší investice na podnikové úrovni a do regionální infrastruktury," poznamenává.

S nastávajícím růstem ve stavebnictví a ropném sektoru existují i příležitosti dodávek zařízení s přidanou hodnotou a produktových součástí pro tyto sektory. "S postupem vzdělávání lidí a s rozvojem ekonomiky, i díky technologiím zahraničních investorů v ropné oblasti a stavebnictví, budou moci být produkty v regionu vyráběny a exportovány. Vysoce precizní výrobky, jako části ventilů a vrtáků, budou importovány, ale zůstanou zde šance pro výrobky vyžadující menší technickou kvalifikaci," tvrdí tento manažer SP ČR. Navíc výhodou kurdského regionu je velká zásoba přírodních zdrojů nad a pod povrchem země.

Co je také podstatné, region se politicky stabilizuje. Nasvědčuje tomu fakt, že 6. dubna 2009 se jeho vláda po letech sjednotila. Parlamentem autonomního Kurdistánu byli schváleni šéfové ministerstev, která dosud fungovala dvojmo ve městech Arbíl a as-Sulajmáníja.

Autonomní Kurdistán v Iráku měl jednotnou vládu do roku 1994. Tehdy se vyostřily konflikty mezi dvěma dominantními politickými stranami - Demokratickou stranou Kurdistánu a Vlasteneckým svazem Kurdistánu - a jejich společná administrativa se rozpadla. Strany obnovily spolupráci v roce 1998 v rámci tehdejší irácké opozice podporované USA.

Nově sjednocenými resorty jsou tedy ministerstvo vnitra, financí a péšmarga - kurdských ozbrojených sil, které jsou formálně součástí irácké armády.