Bez ouřadu není hřadu, říká přísloví

Pamatujete, vy starší manažeři a ředitelé, na náš respekt k úředníkovi? K úřadu jako takovému coby představiteli moci až svévole, k institutu, nad něhož již nebylo? Úředník, který z prvorepublikového průměrného ouřady vyrostl za únorovo-listopadových 40 let v aparátčíka ozbrojeného razítky různých kalibrů. Od těch banálně strohých upozornění přes varovná v obdélníkových rámečcích až po smrtonosná razítka kulatá (tzv. berany), která byla rozhodující a jejichž úder byl nezvratný.

Dnes by kterýkoli z nich měl na vizitce či jmenovce na dveřích napsáno office (angl. of ice - jako kus ledu) manager a těšil by se úctě všech, jimž může být ku pomoci, neb jím v naprosté většině úřadů, agentur, finančních domů či multifunkčních dvoran veškerá hierarchie začíná. Ofysmanažer je skladník, obsluha kopírky, svačinář, vařič kávy, partner pro vypalování zobáků (na místech k tomu určených!), interní kurýr (z čes. kur - kur, a angl. ear - ucho; lid. slepičí prdelka), zkrátka děvče pro všechno, a všimněte si, prosím, že tato funkce NEMÁ jako jediná ekvivalent v mužském rodě, viz první díl seriálu, chlapec pro všechno neexistuje, alespoň mezi slušnými byrokraty ne.

Mimochodem, to přísloví jsem si vymyslel.

P jako když vás pošlou do PR!

Co však existuje a co nás atakuje, aniž o tom vůbec víme, je institut zkrácený na PR (z fr. pour remercier - pro poděkování), což je partička bývalých novinářů, využívající svých známostí k manipulaci s redakcemi za účelem uveřejnění tzv. pyjárka. Pyjárko není žádná sprosťárna, i když... jsme totiž skrze ně násilněni tam, kde si libujeme v domnělé nezávislosti na reklamě, tehdy, kdy jsme si téměř jisti svou odolností vůči ní. Pyjárko je to, co se tváří jako normální novinový článek, u něhož až na konci máme dojem, že se nějak příliš točí kolem jedné věci (kterou od první zmínky podvědomě opovrhujeme) a kterou navíc imrvére (fr. immérité - nezasloužený, a verré - skelný) vychvaluje.

Korektor není akademická hodnost

Leckdo trpí tím zlozvykem a začítá se dobrovolně do reklamních textů v inzerátech. Bývá tak často konfrontován s výsledkem práce proofreadera (předpona prů-, angl. free - volný, a titul Dr.; zkr. PRDr.). Je to jen náruživý čtenář z povolání, který sice moc neovládá gramatiku a vyjmenovaná slova, přesto je mu svěřována korektura kopy textu, který většinou dokope.

Dříve se těmto lidem říkalo korektor (lid. kór - příliš, a lat. rectus - konečník) a byli váženými odborníky na kvalitu textu. Dalo by se až říci jazykozpytci, kteří dokázali povznést často i hloupost na úroveň sdělení. Což je meta pro většinu reklamy nedostižná, ať už ji přečte korektor nebo průfrýdr.

Své tipy na "čenglišské" výrazy zasílejte na e-mailovou adresu pavel@benes.cz.