Jaké vidíte bariéry v česko-Mongolské hospodářské a vědeckovýzkumné spolupráci?
Největší bariérou je asi vzdálenost. Prodražuje obchodní výměnu i cestování. Bariéra vzdálenosti je částečně kompenzována dobrou tradicí vzájemné hospodářské spolupráce, která byla v minulém století velmi intenzivní, a také vazbami mnoha mongolských občanů na Českou republiku.
Další podstatnou bariérou je vízový režim. Z pochopitelných důvodů je na české straně velmi restriktivní. S ohledem na právě probíhající program dobrovolného návratu mongolských pracovníků ani nelze očekávat uvolnění vízového režimu zejména pro dělnické profese.
Vstup naší republiky do schengenského prostoru v roce 2007 znamenal kromě zavedení volného pohybu našich občanů také zpřísnění vízových procedur pro občany Mongolska. Objevují se tvrzení, že by Česká republika měla v rámci společné vízové politiky EU zamítat jisté procento žádostí o krátkodobé vízum. O toto vízum žádají ale nejen turisté, ale i podnikatelé.
Pro mongolské podnikatele, kteří hledají v ČR obchodní partnery, je však poměrně náročné vyhovět veškerým požadavkům pro udělení víz. Zvláště pokud u nás nemají obchodního partnera, který se za ně zaručí, je téměř nemožné české vízum získat. Administrativní režie je navíc poměrně vysoká a jen díky vstřícnosti našeho zastupitelského úřadu se daří víza získávat v rozumných termínech. To je například pro účast mongolských podnikatelů na výstavách a veletrzích v ČR klíčové.
Samostatnou kapitolou je vědeckovýzkumná spolupráce, která je pro podporu ekonomické spolupráce velmi důležitá. Zde uvedu jeden konkrétní příklad.
Například z rozvojového fondu ČVUT v Praze a dalších zdrojů se podařilo zajistit prostředky pro přijetí studentů doktorského studia z Mongolska a Ukrajiny. V rámci jejich stáží se zahraniční stipendisté účastnili výzkumu na projektu sanace znečištění přírody chrómem, který produkovaly mongolské koželužny.
Ovšem největším problémem celé akce se ukázala vízová politika našeho státu. Neexistuje systémové řešení, jak k nám dostat doktorandy z východu, kteří by alespoň částečně kompenzovali odliv našich doktorandů na západ.
Lhůty a proces pro udělení víza na šest měsíců je nastaven tak, že by se musely přidělené prostředky vrátit, protože by žádný stipendista nedostal vízum včas. Nakonec se problém alespoň částečně vyřešil udělením krátkodobých víz díky osobní intervenci českého velvyslance v Ulánbátaru.
Domnívám se, že by naše vláda měla zvážit možnosti přijetí systémového řešení pro usnadnění hospodářské a vědecké spolupráce se zeměmi, na které se vztahuje vízová povinnost.
Zvláště přínosné pro ČR by bylo zjednodušení a urychlení procesu schvalování víz pro krátkodobé návštěvy významných podnikatelů (například s obratem firmy nad určitou mez) a zjednodušení stipendijních pobytů studentů doktorského studia a akademických pracovníků.
Vzhledem k informacím o návrzích na VIP vízový režim se dá jen doufat, že jde o první krok k nápravě tohoto systému. Každopádně například sousední Polsko má i přes zavedení víz nadstandardní vztahy s Ukrajinou a získat polské (schengenské) vízum je pro ukrajinské občany poměrně snadné.
České předsednictví už končí a řešilo řadu zásadních záležitostí ohledně překonávání dopadů současné krize včetně otázky šířícího se protekcionismu a vytváření nových bariér. Právě modernizace vízového režimu by ale měla být součástí tohoto odbourávání bariér v hospodářské a vědeckovýzkumné spolupráci. Prospělo by to česko-mongolským podnikatelským aktivitám.
Česko-Mongolská obchodní komora
U Technoplynu 1572/1
198 00, Praha 9, Česká republika
Tel: 728 730 395
E-mail: CEMOK@CEMOK.ORG
Web: www.cemok.org (informace o činnosti komory a další užitečné webové adresy)
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



