Odpovídá: Klára Valentová, advokátní kancelář Ambruz & Dark
Zaměstnanci, kteří byli postiženi povodní a jsou nuceni odklízet škody, které jim či jejich okolí povodeň způsobila, mohou mít právo na neplacené pracovní volno z důvodu plnění občanských povinností - a to v nezbytně nutném rozsahu. Zákoník práce tento termín dále nespecifikuje. Zaměstnavatel je tedy v této situaci povinen zaměstnancovu nepřítomnost v práci omluvit.
Je možné také sjednat (v kolektivní smlouvě nebo v dohodě se zaměstnancem) či stanovit vnitřním předpisem, že zaměstnanci bude po určitou dobu poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy.
V ostatních případech (například při opravě domu poškozeného povodní) musejí zaměstnanci zaměstnavatele požádat o neplacené pracovní volno.
Záleží pak především na další dohodě se zaměstnavatelem, jestli, na jakou dobu a za jakých podmínek jim pracovní volno může poskytnout.
K překonání tíživé situace vzniklé povodní může také zaměstnavatel zaměstnancům poskytnout bezúročné nebo zvýhodněné půjčky, které mohou být u zaměstnance za určitých podmínek osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
Zákon také řeší situace, kdy živelní událost postihne zaměstnavatele. Jednou z možností je převedení zaměstnance na nezbytně nutnou dobu na jinou práci.
Pokud živelní událost způsobí takovou překážku na straně zaměstnavatele, že zaměstnanec kvůli tomu nemůže vykonávat svou práci, má právo na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 procent průměrného výdělku.
Mzda při prostojích
80 %
Pokud záplavy nepostihnou samotnou firmu, ale zastaví jí například dodávky surovin, materiálů či energie, mají její zaměstnanci po dobu prostojů nárok na osmdesát procent mzdy.
ZDROJ: MPSV
