Minimalismus udělal z Philipa Glasse velkého hudebníka.

Ve dvacátém století můžeme najít několik skladatelských typů: experimentátory hledající nové formy a zdánlivě odtržené od světa, na druhé straně profesionály showbyznysu či filmové hudby, kteří tvorbu neberou příliš osobně.

Skladatel Philip Glass, který dnes vystoupí v pražském Kongresovém centru, reprezentuje oba hudební přístupy. V době svých hudebních začátků patřil k experimentátorům a je to bezpochyby i zdatný profesionál, zároveň ovšem nabízí publiku image skladatele romantika, relikt 19. století, kdy tvůrce hudbou sděloval své osobní poetické či mystické vize.

Glass v Praze představí spíše svou druhou tvář. Na koncertě zazní průřez jeho komorní hudbou od osmdesátých let do současnosti: výběr z cyklů Etudes a Metamorphosis pro sólový klavír, ale také Songs and Poems for Solo Cello napsané v roce 2006 pro violoncellistku Wendy Sutter, která se v Praze rovněž představí.