Nouriel Roubini: Recese pokračuje - nebude práce

Podle nedávno zveřejněných dat se podmínky na trhu práce ve Spojených státech ani v jiných vyspělých ekonomikách nezlepšují. Míra nezaměstnanosti v USA, v současnosti na 9,5 %, do podzimu překročí 10 %. Někdy v roce 2010 by měla kulminovat na 11 % a dlouho se držet nad 10 %. Totéž platí pro většinu vyspělých států.

Jsou to zlá čísla, a přesto ochablost na světovém trhu práce spíše podhodnocují. Započteme-li kupříkladu částečné úvazky a demotivované lidi, kteří nepracují a vypadli ze statistik, míra nezaměstnanosti dosahuje 16,5 %. Měnové a fiskální stimuly tomuto úbytku těžko zabrání. Dramaticky se tak snižuje celkový příjem - součin počtu pracovních míst, odpracovaných hodin a průměrných hodinových mezd.

Pět velkých hrozeb

Mnozí zaměstnavatelé navíc ve snaze rozložit dopady recese a zpomalit propouštění žádají zaměstnance, aby přijali kratší úvazky i nižší hodinové mzdy. Například společnost British Airways požádala své pracovníky, aby celý měsíc pracovali bez výplaty.

Prudký úbytek pracovních míst a celkových příjmů v ekonomice má řadu negativních dopadů.

Zaprvé: klesající příjmy vedou k nižší spotřebě domácností, které už dříve kvůli propadu cen akcií a nemovitostí přišly o velkou část bohatství. Jelikož spotřeba ve vyspělých ekonomikách tvoří až 70 % HDP, plyne z toho, že recese potrvá déle a že očekávané oživení napřesrok bude chudokrevné (méně než 1 % v USA, ještě nižší tempa růstu v Evropě a Japonsku).

Zadruhé: úbytek pracovních míst vyústí ve vleklejší a vážnější krizi bydlení, neboť nezaměstnanost a pokles příjmů jsou klíčové při rozhodování o neschopnosti splácet hypotéku a o zabavování nemovitostí. Do konce letošního roku ztratí v USA práci a tím také schopnost splácet hypotéku kolem 8,4 milionu osob.

Zatřetí: zapracujeme-li míru nezaměstnanosti ve výši 10 až 11 % do modelu výpadků ve splácení dluhů, vyjdou nepěkná čísla nejen u hypoték pro bydlení, ale i u komerčních nemovitostí, kreditních karet, studentských úvěrů, půjček na auta... Ztráty bank kvůli toxickým aktivům a jejich kapitálové potřeby budou tudíž mnohem vyšší, než se odhadovalo, což ještě zhorší úvěrovou krizi.

Začtvrté: úbytek pracovních míst oživí volání po ochranářských opatřeních; občané budou žádat, aby vlády chránily domácí pracovní místa. Takový vývoj by vedl k dalšímu smršťování globálního obchodu.

Zapáté: čím výše se míra nezaměstnanosti vyšplhá, tím větší bude rozpočtový deficit, sníží se příjmy, zvýší výdaje (třeba na dávky v nezaměstnanosti). Už dnes neudržitelné směřování USA, vyznačující se rozpočtovým deficitem přes 10 % HDP a dvojnásobným růstem veřejného dluhu do roku 2014, se může ještě zhoršit.

Propad - ať děláme, co děláme

Vzniká tak politické dilema: rostoucí míra nezaměstnanosti, nejen v USA, nutí politiky uvažovat o nových stimulačních programech, které by oživily poptávku a zaměstnanost. Ceny zatím klesají, ale rostoucí rozpočtové schodky, vysoké náklady na sanaci finančního sektoru a neudržitelné hladiny veřejného dluhu vyústí nakonec ve vyšší inflaci. A ta přinese vyšší úrokové sazby, které by zadusily oživení soukromé poptávky.

Aby se předešlo déletrvající recesi, jeví se rozpočtové pobídky jako nezbytnost. Ale jak vidno, vlády si je nemohou dovolit: pohoří, když je zavedou, i když je nezavedou. Vezmou-li vážně hrozbu obřích schodků, zvýší daně a rychle seškrtají výdaje, jako to udělalo Japonsko na konci 90. let minulého století a USA v roce 1937, mohlo by hospodářství sklouznout zpět do recese. Jenže recese hrozí, i když se schodkům dovolí kvasit anebo když se dál zvýší podpora pracovních míst a růstu, poněvadž hlídači trhu s dluhopisy zvýší výpůjční náklady.

Hromadící se ztráty podrývají spotřebu, vývoj cen domů, bilance bank, obchod i veřejné finance, přesto se prostor pro další balíčky zužuje. Není tedy divu, že jsme nyní svědky výrazné korekce na trzích s akciemi, s úvěry i s komoditami. Iracionální rozjařenost, která byla na jaře palivem tříměsíčního zotavení medvědího trhu, teď mezi investory střídá střízlivé poznání, že celosvětová recese před koncem roku neskončí. A že oživení bude slabé a hluboko pod trendem a že sílí riziko recese se dvěma propady ve tvaru W.

Autor, ekonom, je komentátorem deníku The New York Times

Oživení příští rok bude velmi slabé, stěží kolem jednoho procenta HDP. Stále víc naopak sílí riziko, že recese bude mít dva velké propady