Meziroční pokles rumunské ekonomiky se ve druhém čtvrtletí prohloubil na 8,8 procenta z 6,2 procenta v prvním čtvrtletí. Přispívá k tomu hlavně slabá domácí spotřeba, která tvoří hlavní část hospodářství. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt snížil o 1,2 procenta po poklesu o 4,6 procenta v prvních třech měsících roku.

Zpracovatelský průmysl ve střední i západní Evropě začíná vykazovat první známky oživení. Země vysoce závislé na domácí poptávce však mají stále problémy kvůli rostoucí nezaměstnanosti, poklesu veřejných výdajů a omezenému poskytování úvěrů. Analytici nevylučují, že propad rumunské ekonomiky se ještě zhorší.

Chybí známky stabilizace

"Nemůžeme vyloučit dvouciferný pokles HDP za rok 2009," uvedl ekonom Danske Bank Lars Christensen. "Ve druhém čtvrtletí se neobjevily signály stabilizace, na rozdíl od toho, co vidíme v eurozóně," dodal.

Rumuni žádají pomoc od Evropské unie - čtěte ZDE

Na počátku letošního roku Rumunsko jako jedna z několika členských zemí Evropské unie požádalo o finanční pomoc na boj s krizí Mezinárodní měnový fond a další instituce, včetně Evropské komise. MMF očekává, že rumunské hospodářství letos klesne o nejméně osm procent.

Údaje potvrzují očekávání analytiků, že rumunská centrální banka přistoupí k dalšímu snižování úroků. Od zahájení současného cyklu uvolňování měnové politiky banka snížila sazby již o 1,75 procentního bodu. Její kroky však brzdí obavy z poklesu domácí měny a vývoje inflace, napsala agentura Reuters.