Odborář radí, jak se nenechat napálit

Zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodů uvedených v Zákoníku práce v § 52. Tedy v těchto případech: 1. pokud se zaměstnavatel nebo jeho část ruší či přemísťuje, 2. stane-li se zaměstnanec nadbytečným, 3. nesmí-li zaměstnanec podle lékaře dělat dosavadní práci, 4. jestliže má zaměstnanec neuspokojivé pracovní výsledky, 5. jestliže závažně porušil pracovní povinnosti.

Výpověď musí být dána písemně, statutárním orgánem nebo jím pověřený zaměstnancem a musí jím být vlastnoručně podepsána. Další podmínkou platnosti výpovědi je její doručení druhému účastníkovi. A to buď osobně na pracovišti, v bydlišti, nebo kdekoli jinde bude zastižen v kteroukoli denní dobu. Pokud zaměstnanec odmítne písemnost převzít, považuje se za doručenou. V praxi se vyskytují případy, kdy zaměstnanec odmítá výpověď převzít na pracovišti, zejména když o možnosti výpovědi nic netušil. Nepřevzetí výpovědi má však pro zaměstnance negativní právní důsledky, neboť zaměstnavatel zpravidla za přítomnosti svědků sepíše zápis o tom, že zaměstnanec odmítl výpověď převzít, a pak platí ze zákona, že výpověď byla doručena. Je nutné upozornit na to, že zaměstnavatel není povinen dodatečně, popř. opětovně zaměstnanci výpověď doručit nebo předat na pracovišti. Zaměstnanec se v takovém případě dostane do situace, kdy písemné vyhotovení výpovědi nemá k dispozici, nezná její obsah, především výpovědní důvod. V tomto případě je v podstatě nemožné úspěšně napadnout neplatnost výpovědi u soudu, který je jako jediný oprávněný k tomu, aby ve věci závazně rozhodl.

Důvod rozvázání pracovního poměru musí být náležitě konkretizován, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným výpovědním důvodem, proto je dobré a vhodné obrátit se na příslušnou odborovou organizaci nebo úřad práce.

Výpovědní doba je stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele a činí nejméně dva měsíce. Pracovní poměr nekončí doručením výpovědi, ale až uplynutím výpovědní doby, která začíná plynout prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Odstupné má zaměstnavatel povinnost platit vždy, když dá výpověď z kvalifikovaných důvodů (viz body 1. a 2. výše) nebo dohodou z týchž důvodů a při okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 ZP (když zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu), a to ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku a dále při výpovědi z důvodů uvedených v bodě 3. výše nebo dohodou z týchž důvodů, a to ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

V zákoníku práce jsou uvedeny částky odstupného jako minimální, lze tedy jejich navýšení sjednat např. v kolektivní smlouvě, což předpokládá existenci odborové organizace ve firmě. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list. Na základě vaší žádosti je povinen vydat také posudek o pracovní činnosti. Jako podklad pro případnou evidenci na úřadu práce vám musí zaměstnavatel vydat Potvrzení zaměstnavatele pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Josef Středula
Předseda odborového svazu KOVO.Pomáhal v době propouštění například zaměstnancům Crystalexu.

Vládní programy boje s nezaměstnaností

Slevy na sociálním pojištění

Od června platí v Česku zákon, který zavádí slevy pro zaměstnavatele na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Účelem těchto slev je snížit celkové náklady práce u největšího počtu zaměstnanců, tj. zaměstnanců s nižšími a průměrnými mzdami. Snížením nákladů práce u zaměstnavatelů sleduje stát podporu podnikání a konkurenceschopnosti jednotlivých podniků.

Podpora tvorby nových pracovních míst

Český stát podporuje tvorbu nových pracovních míst tím, že přispívá firmám na každé nově vytvořené místo. V místech, kde je míra nezaměstnanosti velmi vysoká, to může být až 50 tisíc korun.

Rekvalifikační kurzy

Vláda poskytuje zdarma rekvalifikační kurzy pro mnohé profese. Podrobnější informace o nich poskytují lokální pobočky úřadů práce.

Drsné chování firem

Mobbing

Jedna z nejrozšířenějších nekalých metod zaměstnavatelů. Jde o vyhrožování zaměstnancům, že pokud nepřistoupí na návrhy vedení firmy, tak přijdou o práci.

Dohoda za každou cenu

Firmy se často snaží o dosažení dohody se zaměstnancem, což má cíl, aby firma nemusela zaměstnanci platit odstupné jako při výpovědi.

Zneužívání těžké situace

Firmy sahají také k praktice, kdy záměrně zneužívají těžkou situaci svých zaměstnanců. Je to například tehdy, když firma ví, že se zaměstnanec ocitl ve finanční tísni, a místo toho, aby přijal vyhazov, přistoupí i na citelné snížení platu. Firma mu pak dá ultimátum a uspěje s ním.

Nerespektování práv

Firmy nerespektují základní práva zaměstnance, a pokud se o ně zaměstnanec začne hlásit, pohrozí mu vyhazovem.

Nevyplácení mezd

Firma nevyplácí svým zaměstnancům mzdy, aby mohla vyhlásit konkurz. Předtím ale vytáhne z podniku veškerá aktiva.