Po sedmé hodině ráno vjíždíte do centra Prahy. Zaznamená vás jedna ze 125 kamer mýtného systému, vaše SPZ putuje do databáze. A vaše peněženka je obratem lehčí o 120 korun.

Tak nějak by měl podle představ pražského magistrátu za několik let fungovat systém mýta, který má ulevit přeplněnému centru od hluku a výfukových plynů.

Termín zavedení mýta ještě není jistý. K vybírání mýtného je nutná změna zákonů a česká metropole navíc zatím nemá na projekt peníze. Ovšem na studii, která projekt podrobně popisuje, Praha třicet milionů korun našla. "Počítalo se s tím v rozpočtu, takže se studie pořídila už teď," argumentuje náměstek pražského primátora Rudolf Blažek.

Přesná odpověď na to, kolik mýto vlastně městu vynese, ale ve studii nenajdete. Nikdo neví, kolik aut bude do Prahy vjíždět v době, kdy mýtné začne platit, i výnosy se dají jen odhadovat: měly by činit asi miliardu osm set tisíc ročně. Přitom zavést mýtné bude stát v prvním roce zhruba miliardu korun.

Pokud by se podařilo naplnit programové prohlášení rady města, pilotní fáze pražského mýtného by se rozbíhala právě v těchto dnech. Počítal s tím i městský rozpočet, kde je pro letošek na mýto vyčleněno 100 milionů korun.

Třicetimilionová studie společnosti Deloitte navrhovala tři způsoby, jak mýtné vybírat. Branami, jako jsou na dálnicích, satelitním systémem nebo pomocí kamer. Zvítězilo třetí řešení. Praha si tak vzala příklad z Londýna či Stockholmu.

Vstupenka za 120

Jak tedy má systém v praxi vypadat? Kamerový systém bude zaznamenávat registrační značky aut a porovnávat je s údaji v databázi, kam "spadnou" čísla všech aut, která mýto zaplatí nebo ho budou mít předplacené. Podobně jako na dálnicích budou existovat i výjimky pro záchranky, popeláře či policisty. Mýto bude pro všechna auta jednotné, protože těžké kamiony mají vjezd do centra zakázán.

Studie doporučuje, aby cena mýtného byla shodná s dvojnásobkem ceny jízdenky na hromadnou dopravu, čili něco přes padesát korun. Magistrát šel v úvahách ještě dál. Za vjezd řidiči zaplatí až 120 korun. "Při této maximální variantě činí předběžný odhad nákladů na zavedení mýta zhruba 640 milionů a provozní náklady v prvním roce provozu zhruba 430 milionů korun," říká mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf. Zda budou mít auta kvůli mýtu za oknem speciální kupony, případně kde je magistrát nabídne k prodeji, studie neřeší. "Způsob platby a vznik povinnosti uhradit stanovený poplatek je závislý na legislativě," stojí ve studii.

Pomyslné brány města, odkud bude vjezd už za peníze, mají být shodné s vnitřním městským okruhem. Čili na severní straně před vjezdem do Holešoviček, na západní před hranicí metra Skalka, na jihu bude hranicí Jižní spojka a Barrandovský most a na východě vjezd do břevnovského tunelu. Jako první proběhne ovšem zkušební fáze pražského mýta na území Pražské památkové rezervace.

Mýto 2015

K dokončení těchto plánů jsou potřeba dvě věci. Tou první je změna zákonů. Praha by chtěla zákon změnit do dvou let. "Chce to velkou politickou odvahu. Ve velkých městech okolních zemí se proti mýtu vždycky zvedala vlna nevole," upozornil děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. Kolem mýta už se politici točí. Sociální demokraté na pražské radnici například kritizují vydávání peněz na projekt, když není jasné, kdy ho vlastně bude moci město rozjet.

Druhou a ještě komplikovanější překážkou zavedení mýta je dostavba vnitřního okruhu. "Před dostavbou nemá cenu o zavedení mýta mluvit. Řidiči musejí mít alternativu, kudy se středu města vyhnout," řekl před časem pražský primátor Pavel Bém. A plány na dostavbu mýta se mění. Z původního termínu 2013 se nyní odhady posunuly do roku 2015.

Nejvýraznější stavbou, která čeká na otevření, je tunel Blanka, největší městský tunel v Evropě s délkou zhruba šest a půl kilometru. Jak před časem upozornily HN, stavba nabrala půlroční zpoždění a auta pod Prahou projedou až v červnu roku 2012. A původní cena 21,2 miliardy se může navýšit až o pět miliard korun.

Mýto chce Praha vybírat proto, aby omezila vjezd aut, které blokují centrum města. Magistrát zatím nemá k dispozici přesné modely, ale podle zkušeností ze zahraničí má z úzkých ulic středu města zmizet třicet procent aut. Peníze z mýta doporučuje studie věnovat na rozvoj hromadné dopravy, podobně jako je tomu například v Londýně. V případě Prahy by to znamenalo budování nové trasy metra D či prodloužení trasy A do Motola.


Petr Weikert
S přispěním Zuzany Kemenyové

Jak funguje mýtné v jiných evropských městech

Londýn

Osm liber za auto
Vjezd do centrální části města přijde řidiče na osm liber. Od příštího roku se cena zvedá na deset liber. Obyvatelé centra mají 90% slevu, i tak ale ročně zaplatí 201 liber.


Berlín

Pět až patnáct eur podle emisí
Každý majitel vozu si musí koupit ekologickou známku za 5 - 15 eur, jejíž barva (červená, žlutá nebo zelená) závisí na množství emisí. Od příštího roku budou do centra moci vjet jen nejčistší automobily se zelenou známkou.

Milán

dvě až deset eur podle emisí
Cena poplatku za vjezd do centra ve všední dny závisí na množství emisí automobilu a pohybuje se mezi 2 a 10 eury.


Řím

Zákaz vjezdu pro auta
V historickém centru platí zákaz vjezdu. Výjimku mají jen místní obyvatelé, zdravotně postižené osoby nebo diplomaté. Omezení se ale nevztahuje na motorky.


Mýto v Praze

Poplatek za vjezd:

120 Kč

Sleva pro rezidenty:

30 Kč

Osoby ZTP a ZTP-P:

zdarma

Rozsah

nejprve upravená památková rezervace (8,5 km2), posléze větší oblast, uzavřená vnitřním okruhem

Kontrola

125 kamer na vjezdech i uvnitř zóny