Pětisetmiliardová dinárová bankovka je minulostí

PRODECO je dodavatelsko-inženýrská společnost orientovaná na dodávky a služby na povrchových dolech a tepelných elektrárnách. V roce 2007 se zúčastnila výběrového řízení Kanceláře Evropské Komise v Kosovu na opravu rypadla a zakladače pro doly South West Sibovic Mine Kosovo a tento kontrakt získala. Bylo to v době, kdy Kosovo bylo provincií Republiky Srbsko.

"Protože jsme dlouholetými klienty, spolupracovali jsme v oblasti záruk a finančních nároků s Komerční bankou, abychom splnili požadavky objednatele. Bylo třeba vystavit bankovní záruky za nabídku, provedení díla, platby předem a za zádržné," uvádí Pavel Malina, místopředseda představenstva a technický náměstek této firmy.

"K předání stroje po jeho opravě dojde letos v posledním čtvrtletí a ještě následující rok budou pro nás vyplývat povinnosti ze záruk," dodává.

Vzhledem k ekonomické kondici Srbska, stále ještě ne zcela zotaveném po sankcích OSN z let 1992-95, kvůli rozpadu RVHP, válce i vlivu globální recese je při obchodování se srbskými podniky zachovávat jistou obezřetnost. Mezi doporučené bankovní produkty, které omezí oboustranně obchodní rizika, patří proto dokumentární akreditivy. Nezřídka se využívají i bankovní záruky, nejčastěji tendrové, při účasti ve výběrových řízeních, dále pak bankovní záruky akontační, za dobré provedení smlouvy a za zádržné.

Dovozci se často potýkají s nedostatkem finančních prostředků Srbů, proto tuzemské banky nabízejí financování českých vývozů jak formou exportního dodavatelského, tak i odběratelského úvěru.

Další možností je poskytnutí úvěru na financování investice české společnosti. Vzhledem k rizikovosti teritoria se zpravidla při financování využívá pojištění komerčních a teritoriálních rizik od pojišťovny EGAP.

V poslední době je v Srbsku patrný vliv dopadů světové hospodářské krize. Pro letošní rok předpovídá Mezinárodní měnový fond pokles srbského HDP o čtyři procenta a pro příští rok očekává pouze mírný hospodářský růst. Za slib provedení střednědobých strukturálních reforem penzijního systému, zdravotnictví, školství, veřejné správy, privatizace velkých státních společností a závazku udržení deficitu rozpočtu do tří procent umožňuje fond čerpat prostředky až do výše tří miliard eur.

Pomoc poskytuje i Německo, jehož investoři zatím v zemi zůstali. Přitom zahraniční investice významně poklesly, a to o čtyřicet procent. Nezaměstnanost je pro letošní rok očekávána přes dvacet procent a existují oprávněné obavy, že dále poroste. Trvalý vliv šedé ekonomiky, který podle nezávislých odhadů tvoří až 42 procent HDP a zaměstnává 700 tisíc lidí, se krizí prohlubuje. A hodnota dináru dlouhodobě klesá.

Úspěchem je snížení inflace restriktivní politikou na letošních sedm procent. Ta byla jedním z průvodních jevů transformace z plánovaného na tržní hospodářství a rozpadu Jugoslávské federace na počátku 90. let dvacátého století, kdy tisknutí nových peněz vyhnalo inflaci na téměř 20 tisíc procent. Místo bezcenných dinárových bankovek, v oběhu byla dokonce pětisetmiliardová, nastoupily tehdejší německé marky. Negativní roli v přesouvání peněz hrály přitom soukromé "pyramidové" banky podporované politickou elitou, které vábily klienty ukládat devizy příslibem vysokých úroků.

To je minulost a situace v bankovním sektoru není nikterak alarmující; je zasažen především sekundárně. Roste však procento nesplácených úvěrů a dochází k poklesu kapitálové přiměřenosti, která však zůstává v uspokojivých hodnotách. Jde o pozitivní výsledek dramatických změn posledních let, kdy centrální banka spolu s Bank Rehabilitation Agency rozhodla o uzavření nejslabších ústavů. Zároveň došlo ke konsolidaci menších bank.

Od roku 2003 bankovní sektor opět roste. Nyní zahrnuje 36 bank s licencí, 8 bank je státních, 6 soukromých srbských. Dvacet dva bank je vlastněno zahraničním kapitálem a jejich podíl dosáhl již 75 procent. Stále vysoký počet bank s 26 tisíci zaměstnanci dává ovšem tušit, že proces koncentrace je teprve na počátku.

Ve větších bankách v Srbsku se zpravidla setkáme se službami na mezinárodní úrovni. Problémy mohou nastat spíše v menších bankách, kde se dá předpokládat horší kvalita služeb, nižší odborné znalosti personálu a omezenější spektrum nabízených produktů.

Největší bankou působící na trhu je Banca Intesa Beograd s 2900 zaměstnanci a 230 pobočkami. Již od roku 1977 zde však rozvíjí své aktivity skupina Société Générale, jejímž členem je Komerční banka. Société Générale Yugoslav Bank je jednou z největších univerzálních bank, má 1100 zaměstnanců ve stovce poboček v 45 městech.

S postupnými změnami, které povedou k přijetí Srbska do Evropské unie a do Světové obchodní organizace, bude prostředí stále více připomínat standardní evropské pojetí obchodu. Rovněž bude docházet k snižování dnes častých diametrálních rozdílů v přístupu a serióznosti jednotlivých obchodních partnerů.

Autorka je ředitelka divize financování obchodu a exportu v Komerční bance