Vliv dopadů globální recese na obchod České republiky s balkánskými zeměmi je zřejmý: vývoz klesá. Zejména letos jsou propady velmi výrazné. Za prvních sedm měsíců klesly české exporty do Rumunska o zhruba 44 %, se Srbskem téměř o polovinu, relativně mírnější je jejich snížení do Bulharska. Naši exportéři se totiž musejí potýkat s pokračující slabou poptávkou a se složitějším prostředím.

Rumunsko

Recese našeho největšího obchodního partnera na Balkáně se projevila u většiny odvětví - průmyslu, stavebnictví, zemědělství, ve službách. "Výrazně se propadlo stavebnictví, které bylo zvláště v letech 2007 a 2008 jedním z důležitých faktorů růstu. V průmyslu je nejvíce postižen je automobilový sektor, byť evropské šrotovné dopady dočasně zmírnilo, a také chemický, textilní, metalurgický průmysl. Největší propad v první polovině roku však vykázaly služby," uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO).

Vývoj přináší snižování poptávky u zboží všeho druhu. Z významných skupin výrobků zaznamenala pokles exportů zejména motorová vozidla, traktory, kola aj., dále vozidla a skupiny, jako jsou přístroje elektrického záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu. "Odložená spotřeba domácností negativně ovlivnila dovozy automobilů a TV přijímačů. Vedle toho vedly potíže některých sektorů hospodářství, jako je stavebnictví, ke snížení dovozů stavebních materiálů, zejména železa a oceli a výrobků z nich," komentuje trendy ministerstvo.

Právě zmíněné komodity, zejména osobní auta Škoda, patří mezi naše důležité vývozní komodity podobně jako i železo a ocel a výrobky ze železa a oceli, reaktory, kotle, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, zdravotnické výrobky aj. Komoditní struktura obchodu s Rumunskem se přitom v posledních letech v zásadě měnila pouze málo.

Zatímco služby prožívají značné potíže, samotný česko-rumunský obchod službami nebyl zasažen až tak dramaticky. Hlavní příjmy zajišťuje oprava, a to zejména silniční a železniční, byť zaznamenávající pokles. V zemi se vedle toho prosazují různé obchodní, odborné a technické služby stojící za růstem v první polovině roku.

Z českých firem jsou největšími hráči na rumunském trhu PPF Investments a PPF/Generali, dalšími známými firmami jsou Dekonta, DHI Hydroinfo, Geodis, Accace, Advokátní kancelář Konečná-Šafář, Confima aj.

I přes negativní situaci je třeba vidět potenciál, který Rumunsko má a který bude po překonání současné krize opět lákat zahraniční firmy ke vstupu na trh. Členství v EU, velikost trhu a jeho nenasycenost, strategická poloha země jsou některými z faktorů, které činí tuto zemi dlouhodobě perspektivní. Navíc se dá předpokládat, že po odeznění recese se probudí konkurence.

Podle zkušeností obchodně ekonomického úseku zastupitelského úřadu ČR a kanceláře agentury CzechTrade v Bukurešti s českými firmami patří mezi trvalejší podnikatelské příležitosti obory, jako jsou strojírenství (subdodávky pro navazující odvětví), modernizace těžkých odvětví (hutní výroba, zpracování a těžba surovin), přesuny výroby (v automobilním průmyslu), elektronika, obalový průmysl a průmysl plastů). Privatizace otevírá možnosti v energetice, dopravní technice a v petrochemii. Potenciál mají i stavební, lesní technika (manipulátory, nakladače), potravinářský průmysl (stroje a technologické linky), energetika (včetně obnovitelných zdrojů energie), stavebnictví (rozvoj dopravní infrastruktury a řetězců), oblast životního prostředí (čistírny odpadních vod, sanace ekologických zátěží) či IT&C služby

Bulharsko

Také Bulharsko zažívá snižování výkonnosti ekonomiky a pokles spotřeby, což se očekává i ve druhé polovině roku. Kromě toho dochází k útlumu na úvěrovém trhu, ke snižování příjmů obyvatelstva a k růstu nezaměstnanosti. Očekává se, že spotřeba domácností letos poklesne o 4,5 % a vládní výdaje by mohly být nižší o 3 %.

V důsledku dalšího poklesu poptávky bude nadále slábnout dovoz, přičemž jeho celoroční pokles se odhaduje na téměř 20 %. Díky tomu bude v kombinaci se snižováním cen dovážených energetických surovin nižší deficit zahraničního obchodu. Jeho poměr k HDP by mohl dosáhnout 16 % proti 28,7 % v loňském roce.

Převážně exportně orientované podniky strojírenského průmyslu snížily v průběhu první poloviny roku výrobu meziročně o 40 %. Podniky jsou proto nuceny redukovat provozní náklady a propouštět zaměstnance. Optimistické odhady přitom hovoří o oživení strojírenství nejdříve v polovině roku 2010.

Průmyslová výroba však má v mnoha odvětvích nadále poměrně malou přidanou hodnotou a nízkou produktivitu práce, vysokou energetickou náročnost, nedostatečné inovace a pomalé zavádění moderních technologií. Proto zatím jen řádově 10 % těchto investic směřuje do zpracovatelského průmyslu.

Pokud jde o hutnictví, v první polovině roku poklesly prodeje výrobků meziročně o 40 %, odpovídajícím způsobem poklesla i výroba. Nejvýrazněji se propad projevil ve výrobě železa a oceli, zejména v důsledku útlumu v loďařském průmyslu, který byl nejvýznamnějším odběratelem konstrukčních kovových profilů. V současnosti největší ocelářský podnik - Stomana Industry - pracuje na 60 % výrobní kapacity.

Řádově o 30 % meziročně klesla výroba v dalších podnicích - Helios Metalurg a Promet Steel. Počátkem roku se v důsledku zastavení výroby v do té doby největším hutnickém kombinátu Kremikovtzi již netaví surové železo a litina.

Pokud jde o potravinářský průmysl, značná část převážně malých a středních domácích výrobců se nedokázala přizpůsobit vývoji na mezinárodním trhu a čelit tvrdé konkurenci v cenách, kvalitě, obalech, reklamě, marketingu; problémy mají i s přísnými hygienickými normám EU. Problémem pro výrobce potravin je paradoxně i nedostatečná surovinová základna. Agrární sektor je poměrně zaostalý a zatím není schopen zajistit dostatečný přísun kvalitních surovin. Zejména kvůli nedostatku investičních zdrojů na technologické inovace a na uvádění nových výrobků na trh ustoupila dřívější dominance malých a středních podniků postupně zahraničním nadnárodním výrobcům potravin a nápojů.

Tyto skutečnosti naznačují možnosti uplatnění pro české firmy. Perspektivu má účast v projektech rozvoje a modernizace infrastruktury, zejména pokud jde o dopravní infrastrukturu a energetiku. Důležitá je systematická prezentace potenciálu odpovídajících průmyslových odvětví, a to hlavně odvětví elektrotechniky a na jeho bázi založeném telematickém průmyslu.

Bulharsko čeká rozsáhlá modernizace dopravní infrastruktury. K tomu je určen evropský operační program Doprava, který se zde teprve rozjíždí. Využít je možné zkušeností Sdružení pro dopravní telematiku ČR, které ve spolupráci se zastupitelským úřadem v Sofii organizuje prezentace možností potenciálním bulharským partnerům.

Podstatné pro překonání dopadů recese jsou legislativní změny, díky nimž by mělo dojít k urychlení procedury vracení DPH a zjednodušení a odbourání řady licenčních režimů. Podnikatelskou veřejnost povzbudila zpráva o ulehčení registrace společnosti s ručením omezeným, zejména pokud jde o minimální výši zaregistrovaného základního jmění. Jeho hodnota v přepočtu 2500 eur by měla být po schválení navržené novely obchodního zákoníku snížena na jedno euro.

Součástí připravovaných změn je ulehčení procedury nejenom registrace, nýbrž i likvidace obchodních společností. Založení společnosti s ručením omezeným trvá nyní přibližně měsíc, přičemž alespoň 70 % ze zmíněného minimálního jmění, tj. přibližně 1800 eur, muselo být v okamžiku zahájení registrační procedury složeno na bankovním účtu. Další registrační náklady představovaly 200 eur.

Chystané legislativní úpravy, urychlení a zjednodušení registrace podniků s ručením omezeným by mohly stimulovat především mladé začínající podnikatele s dobrými nápady. Zároveň se má za to, že tato opatření nejsou pro ulehčení podnikání dostačující. Je potřeba zmírnit, případně odstranit, řadu regulatorních režimů, které jsou podle většiny bulharských podnikatelů zdrojem korupce, a tím i brzdou rozvoje podnikání.

Srbsko

Důsledkem recese v Srbsku je pokračující tendence propadu dovozu a vývozu. Hlavním důvodem snížení srbského dovozu je přitom zejména snížení průmyslové produkce i domácí spotřeby v Srbsku.

"V meziročním srovnání se za první půl rok výrazně propadla výroba průmyslová produkce, a to zboží dlouhodobé spotřeby, meziprodukty, kromě energie, a také výrobní prostředky. Pětinový meziroční propad pociťuje zpracovatelský průmysl. Jediným oborem zaznamenávajícím růst je výroba a dodávky elektrické energie, plynu a vody," uvádí české ministerstvo průmyslu a obchodu.

Probíhající ekonomická krize potíže srbské průmyslové výroby dále prohlubuje. Jak poznamenávají zástupci MPO, bez zásadní restrukturalizace a modernizace odvětví bude srbská průmyslová výroba do budoucna i nadále málo konkurenceschopná. Produkuje výrobky většinou nízké úrovně s malou přidanou hodnotou. Situaci zatím nezlepšují ani přímé zahraniční investice, které sehrály roli při modernizaci průmyslu v postsocialistických zemích v jejich tranzitivním období. Výše těchto investic je dosud minimální, jde pouze o zhruba 1 až 1,5 mld. USD ročně. V zemi také dosud nebyla realizována jediná větší investice typu greenfield.

Bez významnějšího vstupu zahraničního kapitálu nelze tudíž očekávat v srbském průmyslu výraznější zlepšení ani po překonání důsledků hospodářské krize. Ta na Srbsko doléhá v plné míře a odhad ekonomické situace na období minimálně jednoho roku není příznivý.

Co se týká českých investic v Srbsku, jsou dosud realizovány především malými a středními podniky a nejsou z hlediska finančního objemu dostatečně významné. Jedinou větší investicí je nákup závodu Rumaguma na výrobu pneumatik pro zemědělské a stavební stroje ve městě Ruma, kterou realizovala v září 2008 česká skupina ČGS, Česká gumárenská společnost, která mimo jiné vlastní závod MITAS.

Nehledě na dopady globální recese, je do budoucna srbský trh výzvou pro české firmy. "Některé firmy se snaží angažovat v energetických projektech, dopravní infrastruktuře, v budování městské infrastruktury a v oblasti ochrany životního prostředí. Dlouhodobější příležitost poskytují i rekonstrukce a modernizace dříve dodávaných zařízení ve strojírenských závodech. Tyto obory lze označit za obory s největší perspektivou růstu pro příští roky, stejně jako obor bytové vystavby," uvádí MPO. Existují i šance v tendrech na výstavbu a rozšíření elektráren a modernizace železnic.

Atraktivita srbského trhu se bude zvyšovat s postupným odezníváním recese a spolu s pokračujícími ekonomickými reformami. "Tento trh má několik komparativních výhod. Patrná je dosud malá domácí i zahraniční konkurence, levná a relativně vzdělaná a spolehlivá pracovní síla, poloha ve středu Balkánu, malá vzdálenost do EU, nutnost masivních investic do infrastruktury, minimum dosud realizovaných investic z kategorie greenfield, úspěšně zakončená privatizace bankovního sektoru," uvádí ministerstvo průmyslu a obchodu.

Tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že Srbsko by mohl čekat po skončení recese dynamický ekonomický rozvoj. Podmínkou ekonomického rozvoje je, aby Srbsko vyřešilo především politické problémy spojené s rozpadem Jugoslávie. Nutné bude pokračovat v zavádění příznivějšího podnikatelského prostředí, které by zajistilo nezbytný příliv zahraničního kapitálu.


Další informace najdete na webových stránkách magazínu Exportér: www.exporter.ihned.cz