Nynější turbulentní doba přináší několik poučení. V případě Balkánu jak specifických, tak i těch obecnějších.

Nedávno při svém setkání centrální bankéři balkánských zemí prohlásili, že současná krize zažehla užší spolupráci. Tedy alespoň co se týká finanční oblasti. Co je nyní jasné, i bez dalšího vyjádření bankéřů, při pohledu na výkyvy balkánských měn je efektivnější čelit globálním propadům jako součást silné evropské měny.

Za druhé, vlády těch balkánských zemí, které usilují o členství v Evropské unii, ještě daleko zřetelněji pochopily důležitost toho, být součástí evropské rodiny. Se svými negativy, ale pro její budoucí nejchudší příslušníky zejména s pozitivy dalšího přílivu peněz z bruselských fondů, zvýšení investorské atraktivity a využití otevřenosti evropského trhu. Každá pozitivní zpráva, včetně říjnového hodnocení Evropské komise, které třeba pochválilo Srbsko za jeho snahy o přibližování k EU, je povzbuzením i marketingovým plusem pro vládní elity vůči svým občanům.

Za třetí. Jedním ze zásadních problémů je politická nestabilita v řadě balkánských zemí. Přitom všichni, ať už ti, kteří odvrací státní bankrot, hasí protikrizovými balíčky hospodářský propad, nárůst nezaměstnanosti a zvyšující se potenciál sociálního konfliktu, vyjasňují vůli politických elit k jednotnému rozhodnutí. Tam, kde převládá rivalita nad zdravým rozumem veškerá zmíněná rizika násobí neschopnost tahu na bránu a časová prodleva v řešeních.

Jistý komentátor trefně poznamenal v souvislosti se situací v jedné balkánské zemi, že politici se dokážou dohodnout na škrtech obyvatelstvu. Ovšem pokud mají řešit věc rozdělení vlivu a funkcí, ke shodě nejsou schopni dojít. Tváří v tvář dnešním dramatickým chvílím se tak ukazuje, že některé politické elity ani teď nepřekročí svůj stín.

Za čtvrté, jasně se ukazuje, jak která země se i v tuto dobu snaží podpořit své vývozce. Zejména tam, kde turbulence nezasáhly výrazně strukturu vládnutí, je patrná intenzivnější kyvadlová diplomacie a sbírání bodů, ať už formou nových mezinárodních smluv, doprovody misí podnikatelů ... Tento handicap si začali uvědomovat i v politicky méně stabilních zemích.

Mimochodem, nedávno provedla česká Asociace malých a středních podniků a živnostníků dotazníkové šetření jak náš stát pomáhá exportérům. Z výsledku vyplynuly některé nepříliš lichotivé informace. Bude proto zajímavé sledovat reakci a hlavně nabídnutá řešení odpovědných činitelů. Ono totiž nejen z balkánských zkušeností vyplývá další poučení: Právě v krizových dobách se ukazuje jaká je míra efektivity, výkonnosti, neřeknu-li kreativity, veřejné správy.

 

Alexandra Mostýn
vedoucí magazínu Exportér