Průmyslové zakázky v eurozóně v srpnu vzrostly o dvě procenta ve srovnání s předchozím měsícem, v meziročním srovnání se však propadly o 23,1 procenta. Tempo růstu tak mírně zpomalilo z červencových tří procent. V celé Evropské unii meziměsíčně zakázky stouply o 1,2 procenta, což je však rovněž o něco pomalejší růst než v červenci, kdy rostly o 1,6 procenta. Meziročně klesly o 22,3 procenta. Novináře o tom v pátek informoval Eurostat.

Objem průmyslových zakázek v Evropské unii stoupá prakticky již od května a ekonomové v tomto případě hovoří o náznaku hospodářského oživení. Hospodářská recese by tak mohla poměrně brzy skončit. Jednou ze zemí s nejrychleji rostoucími průmyslovými zakázkami je i Česko, kde v srpnu meziměsíčně vzrostly o 3,2 procenta. Rychlejší růst zaznamenalo jen Slovensko, kde objem zakázek ve srovnání s červencem stoupl o 11,8 procenta.

Češi spolu se Slováky patří i mezi země, kde se v meziročním srovnání zakázky propadaly nejméně. V Česku o 13,6 procenta a na Slovensku o 6,3 procenta. Nejhůře se naopak celoročně vede severským a pobaltským státům. V Litvě se objem zakázek meziročně propadl o 42,3 procenta, ve Finsku o 37,3 procenta a v Estonsku o 37,1 procenta.

Průmysl ještě "vyhráno" nemá

Srpnový růst průmyslových zakázek je nicméně větší, než očekávali ekonomové. Optimismus navíc podtrhuje fakt, že objem zakázek vzrostl od června do srpna o 7,1 procenta ve srovnání s obdobím od března do května. Evropský průmysl nicméně ještě "vyhráno" nemá.

"Aby byl růst průmyslu udržitelný, je třeba, aby se podstatně zvýšil objem zakázek nejen na domácích, ale i na zahraničních trzích, což je stále ještě daleko od pravdy," řekl agentuře Reuters Howard Archer ze společnosti Global Insight. Podle něj se navíc může objevit nový problém, který může způsobit silný kurz eura, jenž je na nejsilnější hodnotě za posledních 14 měsíců.