Mohlo to být úplně jinak. Berlínská zeď mohla padnout o den později nebo až za měsíc. A možná mohla stát ještě dnes. Kdyby člen politbyra komunistické strany SED Günther Schabowski na konci vládní tiskové konference nepronesl zmatená slova, která zkostnatělému režimu v NDR definitivně zlomila vaz.

Pro dlouholetého straníka Günthera Schabowskiho byl 9. listopad 1989 prvním veřejným vystoupením v roli „tajemníka Ústředního výboru SED pro informace“, jinými slovy tiskového mluvčího vlády. Po celodenním vleklém vládním jednání téměř hodinu trpělivě odpovídal na dotazy žurnalistů z celého světa, když přišla otázka novináře italské tiskové agentury ANSA Riccarda Ehrmana, která se týkala nového zákona o cestování.

Od toho okamžiku, bezodkladně…

Schabowski, na kterém už byla znát únava, odpověděl: „Dnes jsme se rozhodli přijmout opatření, které každému občanovi NDR umožní přes hraniční přechody NDR, ehm, vycestovat.“

V reakci na upřesňující otázku Ehrmana, kdy se tak stane, pak Schabowski přečetl úřední prohlášení, o němž se mylně domníval, že už ho novináři mají k dispozici, ale které mělo být oficiálně zveřejněno až druhý den ráno. Prohlášení končilo větou: „Odpovědným oddělením pasové a registrační kontroly na úřadovnách Lidové policie NDR se nařizuje, aby vydávala víza pro trvalé vycestování bez prodlevy a bez splnění stávajících podmínek.“

Ehrman se s touto odpovědí nespokojil a svou otázku zopakoval: „Kdy to vejde v platnost?“ Günther Schabowski nejistě zamumlal: „Pokud je mi známo... ehm, od tohoto okamžiku, bezodkladně.“

Záznam tiskové konference NDR, 9.11. 1989 (v orig. bez titulků) 

 

…a v přímém přenosu

Tato krátká věta, pronesená přesně v 18:53 dne 9. listopadu 1989, zpečetila osud komunistického režimu v NDR. Díky televizi a rozhlasu totiž tiskovou konferenci mohli v přímém přenosu sledovat či poslouchat v podstatě všechny východoněmecké domácnosti.

A okamžitě se o tom vědělo i v západním Německu. Už v 18:57, jen o čtyři minuty poté, začali na současně probíhajícím zasedání západoněmeckého parlamentu v Bonnu všichni poslanci spontánně zpívat německou hymnu. A v 19:00 o Schabowskiho prohlášení ve své hlavní zpravodajské relaci informovala západoněmecká televize ZDF.

Podívejte se na záznam z parlamentu SRN v Bonnu, 9.11. 1989

 

Jen do půlnoci přešlo na Západ desetitisíce lidí

Stal se přesný opak toho, co SED svým krokem zamýšlela. Místo zabránění masovému útěku lidí přes Československo a Maďarsko na Západ dala východoněmecká vláda svým občanům signál, že jim nebude ve výjezdu nijak bránit.

Tisíce východních Němců začaly proudit k hraničním přechodům v Berlíně, bez víz, ale s touhou co nejrychleji se dostat do západní části města. Východoněmečtí celníci jim v tom nebránili, nedostali totiž rozkaz, jak v nastalé situaci reagovat.

A tak ještě před půlnocí všechny hraniční přechody v Berlíně otevřeli, přes ten v Bornholmer Straße jen během jediné hodiny údajně pustili přes dvacet tisíc lidí. Berlínská zeď, u níž od jejího postavení v roce 1961 ztratilo život nejméně 136 lidí, kteří se snažili dostat na Západ, padla bez jediného výstřelu.

Nová spekulace: Tisková konference mohla být zmanipulovaná

V dubnu letošního roku přišel dnes osmdesátiletý Ehrman, který za své otázky v roce 2008 dostal Spolkový kříž za zásluhy, se zajímavým tvrzením: těsně před tiskovou konferencí mu zavolal ředitel východoněmecké agentury ADN Günther Pötschke a vyzval ho, aby se Schabowskiho zeptal na možnost volně vycestovat na Západ.

Pötschke to potvrdil, Schabowski ale tuto informaci striktně odmítá: „To je zcela absurdní. Ten italský novinář položil otázku na nový zákon o cestování úplně spontánně.“

Ať tak, či onak, mají historici a příznivci teorií o spiknutí nový materiál ke studiu. Na skutečnosti, že pozdě večer dne 9. listopadu roku 1989 po 28 letech padla Berlínská zeď, to ale už nic nezmění.