Co trápí Mexičany

Korupce a dopady hospodářské krize - to jsou problémy, s nimiž se potýká mexická společnost. Vůbec největším tématem je však pro 98 procent Mexičanů kriminalita a ilegální distribuce drog (95 %). Potvrzují to koncem září 2009 zveřejněné výsledky letošního průzkumu The Pew Global Attitudes Project. Problém bezpečnosti a kriminality je dokonce tak markantní, že 56 % Mexičanů je ochotno vzdát se osobních svobod, pokud bude v zemi zajištěno právo a pořádek. Jak dokonce koncem října prohlásil mexický prezident Felipe Calderón, země prožívá největší nárůst kriminality od roku 1915. Tehdy zemí zmítala občanská válka. Nyní ji situace připomíná také. Krutosti, vraždy, zastrašování občanů, mnohé má souvislost s drogami a válkou drogových kartelů. Zabíjeni jsou policisté, vojáci a novináři, kteří píší o drogových kartelech. Přitom se násilí šíří z jižních federálních států do severních oblastí a k hranicím s USA. Jak potvrdil jiný průzkum veřejného mínění, dva ze tří občanů se domnívají, že letos je více případů násilí než v roce 2008.

O zhoršující situaci svědčí i srovnání s rokem 2007, kdy 65 % z nich označovalo ilegální distribuci drog za velký problém. Letos to bylo již 73 % Mexičanů. I to je jedním z důvodů, proč až 83 % obyvatel podporuje použití armády v boji proti drogovým kartelům. Nehledě na zhoršující se vnímání situace ohledně drog však až 66 % procent respondentů vidí paradoxně pokrok v potírání tohoto závažného celonárodního problému.

Pozorovatelé upozorňují na to, že šíření kriminality a drog má souvislost s nynější globální recesí, která tvrdě zasáhla mexickou ekonomiku. Zhruba 69 % lidí hodnotí ekonomickou situaci země jako špatnou. Na druhé straně se i v této těžké situaci projevuje charakter Mexičanů a jejich pozitivní vnímání světa, což potvrzuje 61 % očekávání, že příštích 12 měsíců už bude lepších.

Část společnosti vidí řešení veškerých komplikací v pracovní migraci, a to především do Spojených států. Až 57 % Mexičanů uvedlo, že zná imigranty, kterým se po odchodu ze země do USA vede ekonomicky lépe. Jen 14 % imigrantů se vede podle šetření hůře než v Mexiku. Až 39 % Mexičanů má přitom v USA své příbuzné nebo známé.

Nehledě na jistou averzi Mexičanů vůči Spojeným státům se právě migrace a ekonomické vazby a také změna americké administrativy a příchod prezidenta Obamy odrazil na pozitivnějším vnímání bohatšího severního souseda. Dokonce 69 % procent z nich hodnotí USA příznivě proti 47 % v roce 2008. Také na otázku, zda ekonomické vztahy s USA jsou přínosné pro Mexiko, odpovědělo 60 % respondentů, že někdy, a 16 %, že jsou velmi přínosné.

V každém případě mají Mexičané poměrně značné trauma z image své země ve světě. Přibližně 61 % z nich se domnívá, že na Mexiko je nahlíženo jako na chudou zemi, v hlavním městě Mexico City tento názor zastává dokonce 74 %.