Výsledky práce, pod kterou je podepsán Tomáš Grim z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se svými kolegy z Maďarska, Velké Británie, Spojených států a Nového Zélandu, zveřejnil odborný časopis PLoS One.
Vědci zjistili i to, proč tuto "špinavou práci" nemůže za své mládě odvést jeho matka už při kladení vejce do hnízda hostitelů. Ti totiž téměř vždy odmítají pečovat o hnízdo s jediným vejcem, zatímco o jedno živé mládě se postarají ochotně.
Kukačka může podle vědců vytlačováním hostitelova potomstva strávit i celý týden, zvláště v hnízdech se strmými vnitřními stěnami. "Je to úžasný sportovní výkon, jako by člověk vyhazoval pytel cementu ze tři metry hluboké jámy. Kukačka je přitom tak zaujatá svojí věcí, že se ani nestará o okolí a dokonce ani o potravu. Když to ale nezvládne, má například v hnízdě rehka jen poloviční šanci na přežití," uvedl Grim. Později, když s ostatními mláďaty bojuje o potravu, už nemá sílu konkurenci zlikvidovat, dodal.
Kvůli teplejšímu počasí létají stěhovaví ptáci dál na sever - čtěte ZDE
Za to, že ptáci zjara hodně zpívají, může světlo a hormony - čtěte ZDE
Že sotva narozené mládě kukačky obecné pozabíjí v cizím hnízdě své nevlastní sourozence tak, že je vytlačí a shodí na zem, je známé už od dob řeckého filozofa Aristotela. Proč to dělá, se ale podařilo objasnit až nyní.

Krmí cizího
Rákosník obecný krmí kukaččí mládě.
FOTO: ČTK
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist