Stortorget, krize a předsednictví

Kolem dřevěných hnědočervených domečků je živo. Lidé prohlížejí nabízené drobné, ručně vyrobené zboží včetně dřevěných hraček a popíjejí svařené nealkoholické víno glögg, které v chladu chutná i tak. Ve vzduchu se prolínají rozmanité vůně místních specialit, uzené sobí maso či pečené mandle a ořechy. Romantické tradiční vánoční trhy Stortorget ve stockholmském starém městě Gamla stan mají prostě svou neodmyslitelnou poklidnou atmosféru. Ani ta však nedokáže překrýt napětí, které vládne v této době v celém Švédsku. Globální recese sem vtrhla silou tsunami, s jejími důsledky se země bude vypořádávat ještě v roce 2011. Ve většině podniků se nepracuje naplno a nezaměstnanost strmě stoupá. V příštím roce by podle oficiálních odhadů měla dosáhnout 9,4 procenta a postupně mírně klesat by měla až napřesrok.

Zatím nejviditelnější jsou potíže velkých společností, zejména automobilky Saab. Ani Volvo na tom není nejlépe a mnohé naznačuje tomu, že jej jeho mateřská společnost Ford prodá čínskému automobilovému obru Geely. Mezi inženýry Volva, jak napsal nedávno list Svenska Dagbladet, vládnou obavy z úniku know-how ze Švédska do Číny a "zděšení" z neprůhledných majetkových struktur Geely. Volvo bylo donedávna jakýmsi národním pokladem. Jenomže pak bylo rozděleno a divize osobních automobilů už dávno není švédská. Těžké časy prožívají i výrobci nákladních aut Volvo a Scania a nejnovější ranou je mohutné propouštění v koncernu Ericsson, který se rozloučil s 1200 pracovníky.

A tak je zřejmé, že debata o krizi a jejím zvládání bude určitě jedním z významných předvolebních témat v příštím roce. Levicová opozice již nyní pranýřuje středopravicovou koaliční vládu za to, že měla Saabu pomoci. Stockholmský kabinet naproti tomu vysvětluje svůj zdrženlivý přístup tím, že pokud vlastník Saabu - automobilový gigant General Motors - nedokáže vyrábět se ziskem, ministerstvo a vláda to za něj nezvládne a pomoc z kapes daňových poplatníků by byla mrháním prostředků. A jestli Saab skutečně zkrachuje, jak se momentálně očekává, rozbouřená nálada pochopitelně zesílí. Zejména když se zároveň připravuje i reforma sociálního pojištění, která začne platit od nového roku a která pro řadu lidí zhorší jejich situaci.

Ekonomická situace je ve Švédsku momentálně tou nejpalčivější otázkou. Média ale pozorně sledují také klimatické změny a veřejnost toto téma značně zajímá. Zásadní otázka je to i pro politiky, životní prostředí a napojení na prosincový summit OSN v Kodani bylo jednou z priorit právě končícího švédského předsednictví Evropské unii.

O pozitivním vztahu Švédů k přírodě by mohl vyprávět Radek Veselý ze společnosti Hydroprojekt CZ a.s., který strávil v této severské zemi půl roku. "Švédové jsou velmi společensky zodpovědní a mají silný vztah k ochraně přírody. Všeobecně se například preferuje pitná voda z veřejného vodovodu," dělí se o poznatek Radek Veselý, který pracoval na hydrotechnických projektech ve stockholmské centrále přední konzultační firmy SWECO, jejíž součástí je právě Hydroprojekt CZ. Tedy ve městě, které v Evropě zaujímá druhé místo na škále nejzelenějších měst. A ještě jeden příklad ekologického přístupu Švédů. Doprava ve velkých městech je sice problematická jako všude jinde, avšak rozvoj cyklistické dopravy a infrastruktury je s Českem nesrovnatelná. Lidé slyší na kampaň švédské železnice, společnost pro ochranu přírody bojuje proti novým hypermarketům na okrajích sídlišť se zdůvodněním, že vyvolávají zvýšený provoz automobilů.

A expozice Evropské unii předsedajícího Švédska v atriu budovy Rady EU v Bruselu se špalky místo stolů, s pokojovými rostlinami a barevnými lampami s nízkou spotřebou elektřiny se nese v ekologickém duchu. Má symbolizovat podporu výroby z přírodních materiálů a hledání alternativních zdrojů energie.

Vzhledem k ekologické mentalitě Švédů se v jejich zemi dokázala etablovat Strana zelených, která je největším euroskeptikem a na samém okraji levice. Nicméně i Zelení se již vzdali myšlenky na vystoupení z Evropské unie, a v největší skandinávské zemi tak není skutečně silná protievropská parlamentní strana.

Ostatně Švédové se od doby začlenění do společenství v roce 1995 hodně "zeuropeizovali". Symbolicky je přiblížil kontinentální Evropě v roce 2000 otevřený Öresundský most přes průliv Öresund, měřící zhruba 18 kilometrů. Přes Malmö a dánskou Kodaň se tak poprvé v dějinách dá dojet autem ze střední Evropy až k polárnímu kruhu. Počítá se i s tím, že další most mezi Dánskem a Německem má být otevřen v roce 2018, čímž se cesta ze střední Evropy do Švédska ještě zkrátí. Nyní se musí jezdit přes Hamburk a Jutský poloostrov.

Je ale faktem, že švédská náklonnost EU nebyla zpočátku tak značná. Švédové nejdříve přijímali "Evropu" poměrně skepticky a politikové je v tom spíš podporovali, než by je odrazovali. Vše dobré bylo zásluhou domácí, vše špatné bylo svalováno na "Brusel". Tento trend trval ale jen několik let a unie vstoupila definitivně do Švédska při jeho prvním předsednictví v polovině roku 2001. Švédsko tehdy začalo výhod svého členství využívat i politicky a dnes jsou proevropské všechny hlavní politické strany.

A za dva týdny končí Švédům jejich druhé předsednické období. Ti to při přebírání českého předsednictví neměli nikterak jednoduché. "Protože jsem pobýval ve Švédsku po dobu našeho předsednictví EU, nemohu nevzpomenout moment, kdy jsem se cítil nejvíc bezmocný. Moment, kdy jsem nenašel uspokojivou odpověď na otázku, jak u nás může v době předsednictví padnout vláda. Pro Švédy to bylo něco tak nepochopitelného a téměř nemožného, že jsem se nezmohl na víc než na "prostě může". Tento trapný okamžik nás posunul ze středu Evropy a ze společnosti moderních vyspělých států někam jinam a je to velká škoda," vzpomíná Radek Veselý.

Na poslední chvíli situaci zachraňovala úřednická vláda, ovšem podle pozorovatelů ji Švédům zkomplikoval i prezident Václav Klaus. Přesto dokázali najít kompromisní řešení, které ocenila i česká hlava státu, třebaže její obviňování švédského premiéra Fredrika Reinfeldta z údajného porušení slibu mlčenlivosti (a Reinfeldtovo následné popření takového slibu) hrozilo otevřenou roztržkou.

Švédové splnili řadu úkolů, které si zadali - to hlavní je prosazení Lisabonské smlouvy. Nehledě na některé sporné body, jakým je komplikace vztahu mezi EU a Izraelem, bude zřejmě předsednictví ze švédského domácího pohledu hodnoceno pozitivně. Mimochodem, po českém předsednictví, z něhož ve Švédsku nejvíce utkvěl v paměti nahý český expremiér Mirek Topolánek, by bylo asi složité předvést něco ještě divočejšího.

Jak se shodují někteří čeští podnikatelé či zástupci organizací, kteří měli co činění se švédským prostředím, život zde, nehledě na aktuální ekonomické potíže země, je velmi příjemný. "Lidé jsou přívětiví a rozhovor je příjemný mimo jiné i proto, že švédština nerozlišuje vykání a tykání. Hranice mezi formálním a neformálním oslovením je mlhavější, a rozhovor proto volnější. Také běžný pozdrav cizích lidí je neformální hej neboli ahoj," pokračuje Radek Veselý. Švédové jsou patrně jako všichni Seveřané přátelský, byť málomluvný národ. "Celkovou i podnikatelskou kulturu ovlivňuje skutečnost, že je ve společnosti kladen velký důraz na rodinný život, zdraví a životní pohodu," poznamenává k tomu Klára Jirousková, odborná pracovnice stockholmské kanceláře CzechTrade.

V pohledu na cizince pracujícího ve Švédsku jsou Švédové dost nevyzpytatelní. Nedá se říci, že se cizinci setkávají s otevřenou opozicí. V řadě ohledů se obecně nemají špatně, což ilustruje fakt, že vcelku málo jich ze země odchází.

Na druhé straně je problémem prosadit se na pracovním trhu za stejných podmínek jako Švédové. V tomto ohledu je švédská kultura hodně zahleděná do sebe a na cizince pohlíží s větší či menší nedůvěrou.

Jakmile se člověk dostane do situace "podivného", tedy pro Švédy složitě pochopitelného jedince, pak potká vcelku dost "opatrnosti", o níž neví, jestli je skutečně opatrností či předsudkem. Vzhledem k tomu, že se negativní projevy veřejně ukazovat nemají, jsou v tomto aspektu Švédové prostě leckdy málo čitelní. Dřív to prý bývalo lepší, napětí však znamenal masový příliv uprchlíků z Balkánu v 90. letech a příliv imigrantů z Blízkého východu.

Češi jsou v tomto kontextu hodnoceni vcelku dobře. Jak vyplývá ze starší statistiky, byli před pádem železné opony viděni jako skupina nejúspěšnějších imigrantů. Na druhé straně mezi těmi, kdo vystupují v médiích a zastávají významné pozice, Čechů moc nenajdete. A letošní předsednictví Evropské unii, po jehož kolapsu přebírali agendu právě Švédové, a odpor Václava Klause na závěr české reputaci určitě nepřidaly.

Česká republika je však známá i historickými krásami a našimi produkty, kromě piva jsou to samozřejmě i škodovky. Jinak se před časem hodně hovořilo o spolupráci v souvislosti se zamýšleným prodejem a později pronájmem stíhaček JAS 39 Gripen české armádě. Celá diskuse šla ale později do ztracena ve chvíli, kdy švédská televize odvysílala konkrétní fakta nasvědčující korumpování českých představitelů ze švédské a britské strany. Vyšetřování nikam nevedlo ani ve Švédsku, ani v Česku a téma se z médií vytratilo.

Tento případ by však neměl navodit pocit, že Švédskem hýbe korupce. Opak je pravdou. V porovnání s Českem je skutečně mnohem méně zkorumpované, i když ani tam není vše ideální. Na úřadech ale nikdo nečeká úplatky a celá společnost je v tomto ohledu jinde. "Švédové jsou seriózní a s tím souvisí i skutečnost, že patří k národům nejméně náchylným ke korupci. Na korupci je společnost obecně velmi citlivá, a proto jsou Švédové velmi ostražití i vůči jakýmkoli formám pozorností, které by mohly být za korupční jednání považovány," poznamenává k tomu Jiří Charvát, vedoucí obchodně ekonomického úseku zastupitelského úřadu ČR ve Stockholmu.

Jak ostatně uvádí čeští podnikatelé, princip otevřenosti funguje v této severské zemi mnohem lépe než u nás a komunikace s politiky je snadnější. To, co si před zraky široké veřejnosti dovolují nynější české politické elity, by si tam nemohl dovolit nikdo.

Spoluautor Tomáš Sniegoň je nezávislý český novinář žijící ve švédském městě Malmö.