Čekání na změnu sazeb provází nejistota

Může se v roce 2010 odehrát na trzích stejný scénář jako v letech 1994 nebo 2004? Investoři a bankéři se v novém roce vrátili do svých kanceláří a čelí tradičnímu náporu novoročních předpovědí vývoje trhů. Letos ale těmto prognózám dominuje jedno téma: Centrální banky se chystají ustupovat od mimořádných stimulačních opatření z posledních dvou let a s tím roste riziko zdražení půjček pro stát, tedy úročení dluhopisů.

Řada odborníků nyní hledá paralelu ve dvou rocích - 1994 a 2004. V únoru roku 1994 centrální banka Spojených států (Fed) překvapivě zvýšila úrokové sazby a výnosy ze státních obligací poté prudce vzrostly. Dluhopisy s dvouletou splatností vynášely na začátku roku 1994 jen čtyři procenta, na jeho konci ale výnosnost stoupla na 7,7 procenta.

V roce 2004 zase optimistická ekonomická data zapříčinila prudký nárůst výnosů státních obligací ještě několik měsíců předtím, než Fed přistoupil ke změně úrokových sazeb. Křivka výnosnosti se uklidnila až poté, co Fed začal pravidelně a ohlášeně zvyšovat sazby, které pak rostly po další dva roky.

Letos se ale hraje vyšší hra. Utáhne-li Fed kohoutky příliš brzy, riskují centrální bankéři novou hospodářskou recesi. Ponechají-li ale úrokové sazby kolem nuly příliš dlouho, může dojít k inflaci. Jakékoli nastínění nevhodného kroku či skutečná chyba centrální banky může poslat výnosy z obligací do závratné výše a akciové trhy do kolen.

Paul McCulley z dluhopisového investičního fondu Pimco neočekává, že Fed letos úrokové sazby zvýší. Varuje ale, že jazyk, jakým Fed komunikuje s veřejností, může zapříčinit zvrat mnohem dříve, a to možná ještě letos.

"Panuje opravdová nervozita z toho, jak rychle a silně budou trhy předvídat zpřísňování měnové politiky," myslí si McCulley. "Obávám se, že v okamžiku, kdy Fed změní svou rétoriku, bude to pro investory velice nepříjemný zážitek. Trhy mají jen málo trpělivosti, ale zato hodně představivosti," dodává.

Pro aktivní investory a obchodníky však toto období nejistoty znamená jedinečnou příležitost. Mohou totiž využít rozdílů mezi jednotlivými trhy. "Využívání tohoto jevu bude letos hlavním zdrojem příjmů," předvídá Jim Caron z Morgan Stanley. "Očekáváme, že zpřísňování měnové politiky nebude probíhat všude po světě ve stejnou dobu a úrokové sazby tak budou na různých úrovních," dodává Caron. Proto lze v několika příštích měsících očekávat honbu za dluhopisy s nejvýhodnějším úročením.

Studie: Nízké úrokové sazby lákají banky do větších rizik, to vede ke krizím - čtěte ZDE 

Když ale stoupají úrokové sazby, akciové trhy zpravidla reagují poklesem. "Pokrizové zpřísnění měnové politiky vede vždy ke korekci na akciových trzích," tvrdí stratég banky Morgan Stanley Teun Draaisma. Po prvním zvýšení úrokových sazeb klesají podle něj evropské akcie v následujících šesti měsících v průměru o 13 procent.

V roce 1994 klesl americký akciový index S&P 500 po prvním zvýšení úrokových sazeb o 4,6 procenta během půl roku. V roce 2004, kdy byly trhy klidnější, index po zvýšení sazeb v následujících šesti měsících naopak vzrostl o 9,2 procenta. Zpřísňování měnové politiky bylo tehdy totiž vnímáno jako projev důvěry v domácí ekonomiku.

Pokud tak bude vnímána i budoucí změna politiky Fedu, měl by být pokles trhů pouze malý. "Burzy se s vyššími výnosy z dluhopisů dokážou vypořádat. Jako investor chcete silnější ekonomiku a centrální banku, která v důsledku oživení stahuje likviditu," domnívá se Jim Paulsen, hlavní investiční stratég společnosti Wells Capital Management. "Znamená to, že jsme zpátky v normálu," dodává Paulsen.