Značně napjaté vztahy západních zemí s Íránem se v posledních dnech dále zhoršily.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád včera vydal Íránské organizaci pro jadernou energii (AEOI) pokyn k výrobě paliva pro teheránský výzkumný reaktor. Ahmadínežád tak zpochybnil své nedávné prohlášení o ochotě dohodnout se na vývozu íránského obohaceného uranu ke zpracování do ciziny.
"Požádal jsem doktora Alího Akbara Sálehího (ředitele AEOI), aby začal s výrobou paliva obohaceného na 20 procent," oznámil prezident v televizním projevu. Dodal nicméně, že dveře pro dialog jsou stále otevřené.
To si však z jeho zahraničních partnerů myslí jen málokdo.
"Nevidím v současnosti větší hrozbu pro kolektivní bezpečnost než íránský program," řekl v Mnichově generál James Jones, poradce amerického prezidenta Baracka Obamy. Nemyslí si, že je blízko nová dohoda s Íránem. Teherán si podle něj musí vybrat mezi dohodou s mezinárodním společenstvím, nebo novými sankcemi a další izolací.
Ahmadínežád minulý týden řekl, že je ochoten přistoupit na vývoz části uranu obohaceného v Íránu na necelá čtyři procenta. Podle loňské dohody, k níž se dospělo v rozhovorech šesti velmocí s Teheránem, to mělo být 1200 kilogramů. V Rusku měl být tento uran obohacen na 20 procent a z něho pak vyrobeno zřejmě ve Francii palivo pro teheránský reaktor.
Íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí v neděli v Mnichově řekl, že Íránci možná přistoupí na vývoz menšího množství, než je navrhovaných 1200 kilogramů. Íránci dohodu zdržují a navrhují stále nové verze, na což ale země, které s nimi vyjednávaly, nechtějí přistoupit.
V Íránu se až do 11. února slaví 31. výročí islámské revoluce a Ahmadínežád i ostatní politici se snaží svými výroky dokazovat sebevědomí země. Pokud ale Írán nezačne spolupracovat v otázce jaderného programu, hrozí mu další mezinárodní sankce.
