Hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu říká, že informace z nového systému pomohou doplnit obraz o sněhu, který měli dosud experti pouze z měřících stanic a který není zcela přesný.

Pozemní měřící stanice jsou totiž umístěny většinou na loukách, odkud sníh odtává rychleji než z lesa. "V roce 2006 jsme tak stále očekávali kulminaci odtoku, protože jsme měli data, že už žádný sníh v krajině neleží, a ona stále nepřicházela," uvedl Daňhelka.

Nyní hydrologům pomohou snímky z družice Terra a skeneru Modis v rozlišení 250 metrů nebo radarové snímky družice Envisat a skeneru Asar v rozlišení 150 metrů. Výhodou dat Modis je přitom každodenní přelet nad daným územím a přímočařejší vyhodnocení dat. Data Asar je naopak možné zpracovávat bez omezení oblačností, ale jen s periodou opakovaného měření přibližně 10 až 14 dní.

Floreo kombinuje oba zdroje dat. Kromě toho systém umožňuje porovnání s výsledky z takzvaného sněhového modelu založeného na matematickém výpočtu ze srážek a teplot měřených v síti meteorologických stanic ČHMÚ.

Na systému spolupracovala České kosmická kancelář a společnosti Sprinx Systems a Gisat za podpory Karlovy univerzity. Kvalitnější údaje využijí hydrologové nejen na konci jara, v letním období pro ně bude prospěšná plošná informace o nasycenosti půdy vodou, která umožní odhadnout možnou odezvu povodí na deště. Ukáže také, jak je půda vysušená, tedy jaké je riziko vzniku požárů.

Hydrologové se nyní budou podle Daňhelky s novými daty učit pracovat. Pomohou jim jednak jako data, která vkládají do modelů výpočtů, ale i při prostých rozvahách o dalším vývoji v povodí. Data podle Daňhelky přinesou i praktickou pomoc veřejnosti, na mapě se tak budou lidé moct v budoucnosti podívat, kolik sněhu leží u jejich chalupy.