Paradox pokušení

Na první pohled to vypadá jednoduše: čím víc je nám nějaké pokušení dostupnější, tím se snižuje naše schopnost odolat. Američtí vědci však prokázali, že takový, zdánlivě "logický" předpoklad není správný.

Každé odolávání pokušení je určitým kompromisem. V případě čokolády či jiných sladkostí jde o kompromis mezi uspokojením chuti na sladké a udržením štíhlé linie. Ačkoliv je na první pohled zřejmé, že pokud držíme dietu, neměli bychom mít schované bonbony v každé zásuvce, nový psychologický výzkum dokládá opak. Podle teorie obrácené sebekontroly při snaze o dosažení dlouhodobého cíle aktivně snižujeme touhu po věcech, které jsou snadno dostupné. Tento pohled na problematiku pokušení se rozhodl blíže prozkoumat tým psychologů vedený Ayelet Fish#173#bachovou z Chicagské univerzity.

K ověření teorie vědci zvolili posilovnu. Ženy, které se chystaly k odchodu, pak vystavili dilematu. Mohly si vybrat mezi zdravou tyčinkou a čokoládou. Testované osoby pak měly ohodnotit pokušení, které pro ně jednotlivé volby představovaly. Výsledek byl jednoznačný - ženy dávaly jednoznačně přednost zdravé tyčince. Jakmile však čokoláda nebyla k dispozici, její hodnocení výrazně stouplo a představovala pokušení mnohem větší.

Zdá se tedy, že sebeovládání skutečně funguje velmi paradoxně. Jsme-li přímo vystaveni pokušení, podvědomě snižujeme jeho vnímanou hodnotu. Je však otázkou, jestli by například pro alkoholiky bylo opravdu přínosné, pokud by měli doma plný bar.

Další informace o paradoxu pokušení na webu faculty.chicagobooth.edu