Rakousko i Portugalsko začínají tvrdě škrtat

Obavy, že by se staly dalším Řeckem, které je symbolem krize státních financí, vedou ostatní evropské země k přijetí tvrdých úsporných kroků.

Opatření ke krocení svého rozpočtového schodku tak včera ohlásilo Rakousko, o den dříve to bylo Portugalsko.

Rakouská vláda přišla s plánem výrazných úspor, jež chystá na příští čtyři roky. Dotknout by se měly školství, vědy, justice, zahraničních aktivit, životního prostředí, dopravy či rodinné politiky. Shodl se na tom včera kabinet, jejž tvoří sociální demokraté a lidovci.

Státní rozpočet chce ozdravit nejen šetřením, ale i zvýšením některých daní. Na zlepšení situace rozpočtu by se ze 60 procent měla podílet strana výdajů, ze 40 příjmová strana. Rakouská vláda chce na daních podle plánu získat navíc 1,7 miliardy eur. Úspory by měly činit 2,5 miliardy eur (64,1 miliardy korun).

Schodek rakouského rozpočtu by měl letos dosáhnout 4,7 procenta hrubého domácího produktu. Po úsporách v příštím roce by se měl dostat na čtyři procenta a v roce 2014 se počítá s deficitem 2,3 %.

Kancléř Werner Faymann po jednání své vlády uvedl, že škody, které napáchala hospodářská krize, by měl plán úspor napravit.

"Rakousko se nesmí stát Řeckem, kde se najednou brutálně postihne obyvatelstvo krácením penzí a dojde k další nespravedlivé zátěži," uvedl na stránkách kancléřství Faymann. Podle něho chce kabinet šetřit rozumně a spravedlivě. Nejhorší by prý bylo nepodniknout vůbec nic.

Kabinet včera projednával zákon o finančním rámci na léta 2011 až 2014. V normě je horní hranice výdajů, která se podle vlády nesmí překročit. Jak přesně toho ale chce koalice dosáhnout, není zatím jasné. O jednotlivých opatřeních budou ministři jednat. Šetření se každopádně dotkne všech oblastí.

Podle ministra financí Josefa Prölla se o rámci pro jednotlivá ministerstva diskutovat nedá. Hrací prostor je prý nulový. Ministr zahraničí Michael Spindelegger po jednání kabinetu uvedl, že se počítá například s uzavřením některých velvyslanectví a omezením zahraniční pomoci.

Pravděpodobné je podle dostupných informací zvýšení daní z pohonných hmot o deset centů na litr, což by mělo přinést miliardu eur. Půl miliardy eur se má získat z bankovních daní. Diskutuje se i o zvýšení daně z nemovitosti, jež by se měla postarat o 200 milionů eur.

Portugalský úsporný plán počítá s tím, že rozpočtový deficit země do roku 2013 sníží na 2,8 procenta hrubého domácího produktu z 8,3 procenta HDP očekávaných v letošním roce. Plán zahrnuje například omezení sociálních dávek a výdajů na zaměstnance ve veřejném sektoru, prodej státního majetku a vyšší daně pro bohaté. Navrhovaná opatření mají zabránit podobné finanční krizi, s níž se nyní potýká Řecko. Úsporný plán je rovněž klíčový pro přesvědčení finančních trhů, že se Portugalsko dokáže vypořádat se stoupajícím rozpočtovým deficitem a zadlužením.

Také Evropská unie již nedávno varovala - prostřednictvím eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna -, že je současný stav veřejných financí v členských státech Evropské unie neudržitelný.

Komisař uvedl, že hned v několika zemích, ne-li ve většině, rychle roste státní dluh, což znamená méně peněz na investice a více na splátky úroků.

"Víme, je že stav veřejných financí jasně neudržitelný. Musíme vidět jejich jasnou a ráznou nápravu. Jedinou cestou je stanovení jasných priorit, abychom zvýšili kvalitu veřejných financí a získali tak prostor pro investice," uvedl Rehn s tím, že náprava je nezbytná a nelze ji odkládat.

Zatímco ještě v roce 2007 činil průměrný rozpočtový schodek v unii 0,8 % HDP, od té doby citelně roste. Loni se vyšplhal až na 6,9 procenta a v letošním roce má činit 7,5 procenta HDP. Mírně klesnout by měl až v příštím roce.

EU přitom povoluje tři procenta.