Analytici: Česká národní banka má ve světě dobrou pověst

Česká národní banka má mezi investory podle analytiků oslovených ČTK dobrou pověst. Vděčí za to nejen relativně stabilní měnové politice, ale také integraci dohledu nad celým finančním trhem nebo takzvanému cílování inflace, ve kterém je ČNB průkopníkem v regionu.

Centrální bankovnictví má přitom v českých zemích dlouholetou tradici. Prvním krokem ke zřízení centrální Národní banky Československé bylo přijetí zákona o akciové bance cedulové, od jehož schválení uplyne ve středu 14. dubna 90 let. Banka své brány otevřela o šest let později, v roce 1926.

Například plná integrace dohledu nad finančním trhem, která funguje od roku 2006, se ukázala podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka výhodou v době finanční krize. "ČNB tak začala vyhodnocovat celkovou finanční stabilitu ještě před tím, než se objevily první trhliny v zahraničí," uvedl. ČNB začala od dubna 2006 vedle bank dohlížet i na pojišťovny, penzijní fondy, akciový trh i družstevní záložny. Plnou integraci dohledu nad finančním trhem pod křídly centrální banky má v současnosti v EU jen Slovensko a Irsko.

Apolitický přístup

Na činnosti ČNB je třeba si podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška cenit i apolitického přístupu, který nedává politikům příležitost veřejně se do ČNB strefovat. "Nutno dodat, že tvář ČNB jakožto apolitické instituce do značné míry dal současný guvernér Zdeněk Tůma, jehož mandát ovšem za deset měsíců skončí," uvedl. Časopis Global Finance loni zařadil guvernéra Tůmu mezi sedm nejlepších centrálních bankéřů světa.

Ve srovnání s většinou jiných centrálních bank si ČNB i podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové stojí celkem dobře. "Ne že by tak výborně plnila svou funkci, ale spíš ji příliš nekazí. Ostatně má k tomu předpoklady. Institucionálně je totiž zakotvena ve srovnání se světem velká nezávislost ČNB," uvedla.

Kladem ČNB je podle Šichtařové rovněž fakt, že dlouhodobě nepřistupuje k žádným experimentům a její monetární politika je relativně stabilní. "Velkým plusem ČNB je její komunikační otevřenost, která je opravdu unikátní," uvedla. Zároveň ale upozornila, že ČNB se vždy znovu a znovu nechává překvapit vývojem kurzu koruny a že v posledních letech plnila svůj inflační cíl jen výjimečně.

ČNB je přitom průkopníkem v cílování inflace ve střední Evropě. Inflační cíl je hodnota, kterou si stanovuje centrální banka pro inflaci. Centrální bankéři se pak snaží nastavením úrokových sazeb ovlivňovat inflaci tak, aby byla neustále ve stanoveném inflačním cíli. O zavedení tohoto režimu měnové politiky rozhodla bankovní rada ČNB v prosinci 1997 a počínaje rokem 1998 ČNB k cílování inflace přešla. V současnosti má ČNB dvouprocentní inflační cíl.

Úspěšná transformace

ČNB se stala také první centrální bankou na světě, která začala zveřejňovat prognózu nominálního měnového kurzu ke konkrétní měně. Prognózu kurzu koruny vůči euru začala ČNB oznamovat od roku 2009.

ČNB se tak podle Marka po pádu socialismu dokázala transformovat do jedné z nejlépe fungujících centrálních bank ve světě. "Dnes se již její fungování může srovnávat s takovými institucemi jako Bank Of England, Bank of Canada, Reserve Bank of New Zealand či Reseve Bank of Australia," uvedl.