Shoda Petra Nečase a Jiřího Paroubka ohledně možného prodeje akcií ČEZ ekonomy nepřekvapuje. Snížení státního podílu je jednou z mála schůdných cest, jak dostat rychle nedostatkové miliardy do státního rozpočtu. "Prodej deseti až patnácti procent akcií ČEZ je logický krok, kterým stát neohrozí své postavení většinového akcionáře, zato získá peníze z balíku akcií, které jsou pro něj v podstatě nadbytečné," říká analytik J&T Banky Michal Šnobr.

HN: Je podle vás pro stát vhodné zbavit se právě tak velkého balíku akcií, o jakém politici mluví?

Mně připadá ještě zajímavější varianta, při které zůstane státu i jen lehce nad padesát procent akcií. Stát by klidně mohl prodat osmnáct, devatenáct procent.

HN: Prodej by přicházel v úvahu nejdřív koncem letošního, spíš počátkem příštího roku. Nejprve budou volby, pak se bude formovat vláda, teprve pak se může začít celý proces chystat... Kolik by v té době mohlo deset procent akcií ČEZ vynést?

Kdyby stát prodával za zhruba tisíc korun za akcii, což je podle mne minimum, za které se prodávat vyplatí, činil by výnos asi 53 miliard korun. Při prodeji je ale třeba vzít v úvahu aspoň tři důležité faktory, které mohou výnos výrazně ovlivnit.

HN: Jaké to jsou?

Tak především je třeba pro prodej zvolit vhodné načasování. Momentálně není ideální situace na prodej energetických akcií. Ceny elektřiny jsou na nízké úrovni, čekáme, že v následujících letech se stav zase bude z pohledu energetického trhu lehce zlepšovat, což bude z hlediska očekávaného výnosu z prodeje akcií lepší.

HN: A další faktory?

Je ještě jedna věc, kterou musíme vzít v úvahu při časování prodeje. U sousedů v Polsku se aktuálně odehrává největší privatizace elektroenergetiky, jakou Evropa kdy zažila. Prodávají se podíly ve všech významných polských společnostech v energetice. Bylo by nešťastné, kdyby se prodej podílu v ČEZ sešel s touto nabídkou. Trh není nafukovací, investoři mají jen omezený počet prostředků.

HN: Co ještě může ovlivnit cenu prodávaných akcií ČEZ?

Způsob prodeje. Teď už nebude reálný způsob, jaký stát aplikoval v minulosti za ministra Miroslava Kalouska, kdy s prodejem probíhalo souběžně vykupování akcií přímo společností ČEZ.

HN: Jaký prodej doporučujete?

Zbývají dvě možnosti. První variantou je to, co dnes dělá Polsko - stát oznámí, co prodává a za kolik, indikuje cenu a pověřená společnost vyzve investory, aby dávali nabídky. Na základě nabídek se pak akcie rozptýlí mezi větší množství institucionálních investorů. Pak je tu druhá možnost - že se vyhlásí prodej celého balíku najednou do rukou jednoho strategického vlastníka. Kupcem by se v takovém případě s největší pravděpodobností stala některá z významných západoevropských energetik.

HN: ČEZ vyhlásil obří tendr na dodávku jaderných bloků v hodnotě až půl bilionu korun. Taková soutěž neovlivní prodej jeho akcií?

Určitě ovlivní. Jaderná energetika zažívá v Evropě renesanci, mnoho států v Evropě, které dřív jaderné elektrárny odmítaly, je dnes plánuje. Už z tohoto důvodu by pro řadu investorů mohly být akcie ČEZ velmi atraktivní.