Dvacet pět doktorandů - manažerů a podnikatelů z ČR, Rakouska, Francie, Srbska a dalších zemí pozdravil a hodně úspěchů při studiu jim popřál velvyslanec Finska v České republice Hannu Kyröläinen. Panu velvyslanci jsme položili několik otázek:

Jak vnímáte jako představitel Finska v ČR tuto spolupráci mezi českou a finskou školou?


Vítáme tento program jako nový element vzájemné spolupráce. Obecně je spolupráce mezi vzdělávacími institucemi ve Finsku a Česku velmi čilá a stále existuje i potenciál dále spolupracovat. Úspěchy naší ekonomiky ve Finsku úzce souvisí s další spoluprací s evropskými zeměmi na poli vědy a výzkumu, v tomto smyslu doktorský program bude plnit tuto funkci.

Jaká forma spolupráce dosud převažuje?


Nejčastější formou je výměna studentů, ale zároveň je patrné, že zajímavý pro obě strany je i rozvoj spolupráce ve výkumu. V dubnu budeme organizovat česko-finské technologické dny v Praze, to sem přivede špičkové finské agentury a instituce.

Doktorský program je dosud jediný?


Minimálně o jiné spolupráci tohoto typu nevím. Gratuluji vedení BIBS, že se k tomuto projektu s finskou univerzitou rozhodlo, a přeji jim hodně zdaru.

Předpokládáte rozšíření spolupráce i na další úrovně vzdělávání?


Doufám, že se spolupráce rozšíří od ceživotního učení i na další úrovně českého a finského školství. Určitě bychom měli své dobré zkušenosti sdílet.

Jedním z doktorandů, kteří se účastnili slavnostního zahájení a následného prvního semináře studia, byl Rakušan Othmar Lehner:

Jak jste se o programu dověděl?


Našel jsem informace na internetu. BIBS jsem si vybral právě kvůli spolupráci s finskou školou. Budu studovat rychle, neboť si potřebuju udělat PhD, učím na univerzitě v Linci a program jsem si vybral, abych získal širší informace v mezinárodní kontextu.

Učíte na univerzitě. To znamená, že nejste manažerem?


Ale ano, mám vlastní konzultační firmu v oblasti manažerského účetnictví.

Že u nás potřebujeme příslušné tituly, abychom mohli pracovat jako vysokoškolští pedagogové, to je známé. V Rakousku je to také nezbytnost?


V krátkodobé perspektivě stačí, když vyučující má několik magisterských titulů a zkušenosti s výzkumem, dlouhodobě ovšem je titul PhD nutný pro to, abyste se stali profesorem. Já jsem studoval nejprve v Rakousku, pak ve Velké Británii.

V Rakousku probíhají podobné reformační změny ve školství jako u vás - však vycházíme ze společných základů - i u nás se studovalo po střední škole rovnou v magisterském programu, nyní se zavedl bakalářský stupeň a školy zhustily původně pětileté studium do tří let, takže studenti jsou zahlceni, jdou od jedné zkoušky ke druhé a nemají čas se jinak rozvíjet, věnovat se výzkumu. Bude ještě trvat, než kantoři pochopí, jak optimálně studium rozložit a usměrnit.

Rektor BIBS Miloslav Keřkovský v krátkém rozhovoru uvedl, že program přinese užitek nejen samotným studentům, ale i škole, která jej nabízí. Manažeři s doktorským titulem budou významnou posilou pro pedagogický tým BIBS.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist