Podle pracovníků úřadů práce musí být nezaměstnaní absolventi škol při hledání práce neustále aktivní. Rozhodujícími jsou také úroveň jejich vzdělání, klíčové kompetence - u vysokoškoláků například znalost cizích jazyků - obor vzdělání, schopnost se orientovat na trhu práce a praxe. Pokud v některých oblastech váhají, pomoc mohou hledat právě na úřadech práce. Největší překážku při hledání zaměstnání pro většinu absolventů představuje praxe v oboru, kterou často nemají.
Statisticky nejmenší šanci najít pracovní uplatnění mají absolventi ekonomických oborů nejen kvůli nedostatku zkušeností, ale také proto, že jich je na trhu práce příliš mnoho. S problémy se potýkají i gastronomické obory. Jejich absolventům kromě praxe chybí i motivace pro práci v pohostinství. Útlum výroby ztížil situaci absolventům strojírenských a elektrotechnických oborů. Nezájem ze strany zaměstnavatelů potvrdili pracovníci úřadů práce v zemědělských oborech a oborech zaměřených na obchod. Naopak vysokou šanci najít pracovní uplatnění mají absolventi zdravotnických a lékařských oborů, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu. Problémy by neměli mít ani absolventi učebních oborů ve stavebnictví navzdory tomu, že jim potřebná praxe také často chybí.
Možnost získat novou kvalifikaci, zvýšit, rozšířit nebo prohloubit si tu stávající včetně jejího udržování nebo obnovování pomocí programů rekvalifikací v roce 2009 využilo celkem 44 354 lidí. To je oproti předchozímu roku o 622 více. Výdaje úřadů práce na rekvalifikace si vyžádaly v roce 2009 přes 338 milionů Kč, což je o 67 milionů více než v roce 2008.
Absolventi škol v rekvalifikačních programech dostávají podporu při rekvalifikaci, a to i v případech, kdy nemají na běžnou podporu v nezaměstnanosti nárok.
