Zatímco předloni každá tisícikoruna investovaná do managementu firem znamenala 49 tisíc korun čistého zisku, loni to bylo více než 55 tisíc. Náklady na odměny vedení tak v poměru k zisku klesají.
Ukazuje to alespoň srovnání osmi významných českých firem, jejichž potřebné údaje jsou k dispozici.
Vlna řezání nákladů se loni nevyhnula ani platům a odměnám ve vedení velkých firem. Manažeři tak v honbě za úsporami zasáhli i sami sebe, platy klesaly i ve firmách, kterým se dařilo lépe, a pokud příjmy manažerů rostly, rostly pomaleji, než dovoloval růst zisku.
Výjimkou je Komerční banka, které náklady na top management vzrostly. Důvodem ale nebyly vyšší odměny jednotlivým členům vedení, ale zvýšení jejich počtu z šesti na sedm. Průměrný příjem jim poklesl.
Samotný Laurent Goutard, jenž firmě loni šéfoval, si vydělal téměř o čtvrtinu méně než v roce 2008 - necelých deset milionů korun, tedy v průměru 800 tisíc korun měsíčně. Doplatil jak na nižší zisk banky, tak na prudký propad cen akcií firmy na trhu. Vedení banky tak v poměru k zisku i přes jeho pokles zůstává málo nákladné. Sedm lidí si rozdělilo 49,2 milionu korun, což je necelé půlprocento čistého zisku firmy.
V poměru k zisku jsou relativně nízké i náklady na vedení ČEZ. Štědré opční programy a vysoké platy manažerů jsou nicotné ve srovnání se ziskem, který loni dosáhl 52 miliard korun.
A to si 70 členů nejvyššího vedení přišlo v průměru na více než půl milionu korun měsíčně. Právě takový je základní plat šéfa firmy Martina Romana, jeho konkrétní příjem včetně bonusů však firma nezveřejnila. Před měsícem ale vydělal 32 milionů korun prodejem části akcií, na něž v rámci opčního programu získal nárok. Jeho hrubý příjem za loňský rok činí tak minimálně 38 milionů korun.
Naopak nejvyšší náklady na management má v poměru k zisku Škoda Auto. Manažerům a členům orgánů společnosti rozdělila celých osm procent čistého zisku. Devětkrát větší část než ČEZ. Údaje za obě firmy přitom zahrnují i odměny členům dozorčí rady a šéfům důležitých úseků společnosti.
Škoda Auto přitom loni šetřila. Pokles odměn o sedm procent ale nedokázal vyrovnat prudký propad zisku, jejž firma vykázala kvůli loňskému poklesu zájmu o osobní vozy v Evropě.
Společnost NWR se loni kvůli poklesu cen uhlí loni propadla do ztráty 1,6 miliardy Kč. Tři členové nejvyššího vedení si rozdělili 89,9 milionu korun, to je o 78,2 procenta méně než v roce 2008. Tehdy si vydělali dohromady téměř stejně jako 52 lidí z vedení společnosti ČEZ - více než 400 milionů korun.
Relativně nejnákladnější management má ztrátová developerská společnost Orco. Při ztrátě 8,4 miliardy korun vyplatila vedení celkem 145 milionů, tedy dvakrát více než například tabáková společnost Philip Morris, která loni vydělala 2,5 miliardy korun.
Navzdory těmto výjimkám se celkově u osmi porovnávaných firem zvýšila efektivita nákladů na management v poměru k ziskům o více než dvanáct procent. Podle dostupných údajů byly náklady na šéfy českých firem nižší než v Polsku či Maďarsku.
"V absolutní hodnotě jsou na tom Češi jen o malinko hůře než někteří maďarští manažeři. Ještě větší rozdíl je ve srovnání s Polskem. Tam berou manažeři nejvíce," popisuje Robert Scott Marlowe, šéf mezinárodní poradenské společnosti Hay Group.
