Vláda v Bernu přišla minulý týden s návrhem na omezení platů a prémií zaměstnanců ve finančním sektoru. Posílila tak diskuse o tom, že chce bezpodmínečně předejít selhání dvou největších bank v zemi - UBS a Credit Suisse.
Z Bernu navíc zazněla i zpráva o uvalení speciální daně na finanční transakce, což ještě více zesílilo obavy, které vyjádřili koncem dubna evropští ministři na mezinárodním setkání ministrů financí. Uvažovaná daň by měla přinést do státní kasy peníze pro případ, že by bylo třeba zachránit některou banku v krizi.
Podle vládního návrhu by finanční domy, které přijmou státní pomoc, musely omezit výplaty bonusů a kompenzací pro své manažery. Zákon počítá s tím, že ke zdanění odměn ve formě opcí dojde až ve chvíli, kdy je manažer skutečně uplatní, a reálná daň tak bude podstatně vyšší. Dosud totiž firemní opce podléhaly dani v momentě, kdy je zaměstnanec od banky získal.
Navíc rezervy, které banky vytvářejí na výplatu bonusů, nebudou dále vedeny jako náklady na zaměstnance, ale nově na účtu přerozdělení zisku. Díky této úpravě budou zaměstnanecké prémie podléhat zdanění i v době, kdy společnost vykáže účetní ztrátu.
Švýcarská bankovní asociace přivítala platová opatření víceméně kladně, zejména díky tomu, že vláda nepřistoupila ke stanovení stropů pro kompenzace. Část finančníků se však již nechala slyšet, že pravidla, jako jsou tato, by měla platit pro všechny firmy v zemi a nejen pro finanční sektor. Bankéři zároveň varovali, že takto jednosměrně namířená akce by mohla způsobit bankám velkou relativní nevýhodu při najímání a udržování klíčových vrcholových manažerů.
Navrhovaná opatření se začala mezi švýcarskými politiky rodit jednak poté, co výše odměn manažerů bank po finanční krizi způsobila všeobecnou zlobu mezi lidmi. Zároveň je to ale náznak zásadního ústupku švýcarské vlády, která si tak chce zajistit podporu v parlamentu pro speciální zákon, který by uklidnil napjatou situaci panující mezi Bernem a Washingtonem právě kvůli finančnímu ústavu UBS.
Letos v lednu totiž švýcarský nejvyšší soud zrušil dřívější dohodu mezi Bernem a Washingtonem, která zavazovala banku UBS odtajnit téměř 4,5 tisíce jmen bohatých amerických klientů, kteří si otevřeli tajná konta ve Švýcarsku. Tato dohoda měla za účel odvrátit žaloby vůči bance, kterými Spojené státy hrozily a jež by zřejmě omezily její další fungování v USA.
Celou záležitost ale zkomplikoval švýcarský soud, který nařídil, že mezivládní dohodu musí nejprve odsouhlasit parlament. Sociálně demokratická strana levého středu, jejíž podpora je pro schválení dohody nezbytná, požadovala jako cenu za svoje požehnání švýcarsko-americké smlouvě právě zákon o zkrácení prémií ve finančním sektoru.
Smlouva se bude projednávat v parlamentu v červnu, a pokud projde, Švýcarsko splní svůj závazek a do srpna poskytne americkým úřadům jména svých majetných klientů z USA.
Zpracovala Jana Baumruková
