Krize neskončí dříve než za rok a půl, myslí si většina lidí

Lidé dnes pohlížejí na konec ekonomické krize skeptičtěji než koncem loňského roku. V průzkumu agentury pro výzkum veřejného mínění a trhu Focus pouze 40 procent dotázaných uvedlo, že očekává konec krize dříve než za rok a půl. Navzdory tomu, že 50 procent lidí pociťuje v souvislosti s krizí nějaké obavy, 60 procent lidí neomezilo své výdaje.

Podle výsledků výzkumu Ekonomická krize optikou obyvatel ČR se pohled občanů na hospodářský vývoj v poslední době zhoršil. V prosinci 2009 očekávalo konec krize do 18 měsíců 51 procent lidí, zatímco v září stejného roku to bylo 47 %. Podle agentury se tak projevila vlna skepse plynoucí z problémů některých zemí eurozóny.

Včasnější konec ekonomické recese očekávají členové domácností s čistými měsíčními příjmy 30 000 Kč a více. Naopak pesimistický pohled převládá u osob z domácností s příjmy podprůměrnými. Skeptičtější odhad konce ekonomické krize se však neodráží v potřebě lidí výrazněji než doposud omezit výdaje. Zásadněji se nemění ani úsporné strategie domácností. Pouze dvě pětiny populace ČR ve věku 15 a více let uvedly, že v souvislosti s finanční a ekonomickou krizí omezily své výdaje. To se od prosince nezměnilo, zatímco v září 32 procent dotázaných uvedlo, že musí kvůli krizi více šetřit. Přitom změnu spotřebního chování deklarují lidé s nižšími příjmy, tedy stejné skupiny jako v případě zvýšených obav z dopadů ekonomické krize.

Jako úspornou strategii 35 procent lidí volí omezení nákupů některého zboží či služeb a 34 procent obyvatel kupuje obdobné výrobky s nižší cenou. Návštěvy restaurací a barů omezilo 28 procent občanů a stejný podíl dotázaných odkládá nákup dražších výrobků a služeb.

Rovněž podíl lidí, kteří v souvislosti s krizí pociťují nějaké obavy, zůstává konstantně na hranici 50 procent. I v tomto případě se dopadů krize víc bojí lidé s podprůměrným životním standardem, zejména manuální pracovníci, nekvalifikovaní dělníci a ekonomicky neaktivní skupiny obyvatel.

Předchozí kola výzkumu registrovala zejména rostoucí obavy ze ztráty zaměstnání a nutnosti hledání dalšího zaměstnání k zajištění obživy své rodiny. Naproti tomu se aktuálně výrazně zvýšila starost o udržení současné životní úrovně a nejistota, že nebudou prostředky ani na nejnutnější výdaje. Zvýšily se také obavy o bezpečnost úspor v bance. Naopak výrazně méně lidé spoří na horší časy a slábne omezení spotřeby energií a vody.

O své úspory se více obávají lidé ve středním a vyšším věku, v mladších věkových kategoriích spíše ženy než muži. Obava o udržení životní úrovně je vnímána všemi kategoriemi respondentů s téměř shodnou mírou důležitosti.