Jazykové vzdělávání maturitou nekončí

Určitě ano, téměř každý z nás podobný okamžik zažil. I když vaše znalosti byly po maturitě nebo po zkoušce na vysoké škole na úrovni středně nebo i více pokročilé, je běžné, že se během několika let bez aktivního používání propadnou až o několik úrovní. Tento propad naštěstí nemusí být trvalý, protože existuje mnoho způsobů, jak své jazykové schopnosti opět zlepšit, někdy stačí je pouze "oprášit". Ludwig Wittgenstein v roce 1922 řekl: "Hranice mého jazyka jsou hranicemi mého světa." Profesor Peter Jarvis z univerzity v anglickém Surrey používá příměru, že "vědomý život nemůže existovat bez vzdělání". Jazykové vzdělání se tak ukazuje být jednou z důležitých hodnot v životě člověka.

Ostych není na místě

V současné době, kdy v Česku působí mnoho zahraničních firem, je poměrně jednoduchou cestou komunikace se zahraničními přáteli nebo kolegy v práci. Ne každý z nás je ale dostatečně smělý, aby se nebál využívat své znalosti získané ve školních lavicích v praxi. "Velmi často se setkávám s lidmi, kteří i přesto, že v životopise uvádějí poměrně vysokou úroveň znalostí, mají problém s reálnou konverzací. Ať už je to kvůli ostychu nebo proto, že při běžném rozhovoru rodilému mluvčímu nerozumí," upozorňuje Vítězslav Bican, výkonný ředitel jazykové školy Channel Crossings.

"V praxi se také často setkáváme s problémem hodnocení jazykových znalostí," upozorňuje Andrea Křížková, předsedkyně Asociace certifikovaných jazykových škol - ACES (dříve AJŠČR). "Stále více proto mezi členskými školami i veřejností prosazujeme užívání Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR), což je nástroj hodnotící jazykovou úroveň studentů na základě jednoznačného rozlišení jejich jazykových dovedností. Zavedení SERR do praxe by mělo vyřešit situaci, kterou zná mnoho personalistů - uchazeč uvede v životopisu "pokročilou" znalost jazyka, a přitom ze sebe při interview horko těžko dostane, jak se jmenuje a jaké má koníčky. Úrovně referenčního rámce jsou jasně definované, takže pokud někdo získá potvrzení o jazykové úrovni B2 (třeba díky složení mezinárodní jazykové zkoušky City and Guilds úrovně Communicator B2), je tím prokázáno, že se dokáže účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, že může vést běžný hovor s rodilými mluvčími, dokáže se aktivně zapojit do diskuse o známých tématech a vysvětlovat a obhajovat své názory...

U mnohých z nás ještě přetrvává pocit, že vzdělávání končí posledním vysvědčením nebo diplomem. Pojem celoživotního vzdělávání pak evokuje spíše povinná školení než vzdělávání za účelem individuálního rozvoje," zdůrazňuje dále Andrea Křížková. Mnoho zaměstnavatelů však tento pohled nabourává a svým zaměstnancům další vzdělávání poskytuje.

Jak řešit situaci, kdy nerozumíte

Zvyknout si a porozumět rodilým mluvčím se samozřejmě nejlépe naučíte v zahraničí. Tam se dostanete do situace, kdy vám nezbývá nic jiného než komunikovat v cizím jazyce. Může se jednat buď o delší služební cestu, nebo o účast na zahraničním jazykovém kurzu, kde vás lektoři přirozenou a příjemnou formou vedou k upevnění a rozvinutí jazykových znalostí. "Zúčastnila jsem se několika jazykových kurzů ve Spojených státech a Velké Británii a dodnes si vzpomínám, že v areálu jedné ze škol panovalo přísně hlídané pravidlo zakazující komunikaci v jiném jazyce, než jaký se ve škole vyučoval. Jednou mě ředitel školy poměrně zhurta napomenul - Don't speak Czech!, když jsem se domlouvala na večerním programu se spolužáky ze Slovenska," dodává Alena Koudelková, účastnice kurzů v zahraničí.

"Skvělou příležitostí, jak se jazykově rozmluvit, je také navštěvování kurzů konverzace pro veřejnost v ČR. Rodilý mluvčí volí témata, která jsou aktuální, zajímavá a studenty podnítí ke konverzaci. Účastníci potom vedou lektorem řízenou diskusi, a tím se podaří zapojit všechny studenty včetně těch nesmělých. Konverzační kurzy patří v jazykové škole Channel Crossings k nejoblíbenějším," doplňuje Vítězslav Bican.

Někdy však všeobecná slovní zásoba na konverzaci nestačí. Studenti stále častěji přicházejí s požadavkem na doplnění odborných jazykových znalostí například v oblasti obchodu, práva nebo financí. Výuka se zaměřením na odbornou terminologii se v současné době stala součástí standardní nabídky většiny jazykových škol. Stávajícím trendem je dokonce propojení výuky jazyků a soft skills do jednoho vzdělávacího konceptu. Například kurzy Business Skills studenty naučí prezentovat produkty nebo služby, vyjednávat s obchodními partnery, účastnit se schůzek a porad, psát obchodní dopisy, e-maily nebo reporty. Důležitou dovedností je také vést takzvaný "small talk", tedy nezávaznou konverzaci s cílem prolomit ledy a neformálně se představit.

Současná míra nezaměstnanosti nutí spoustu neúspěšných uchazečů o pracovní pozici zamyslet se nad důvody nepřijetí. Je-li příčinou neúspěchu slabší skóre v cizojazyčné komunikaci, dospějí mnozí ke zjištění, že ani v oblasti jazyků vzdělávání nekončí složením zkoušky na střední nebo vysoké škole. Nabyté znalosti je potřeba opečovávat a průběžně oprašovat. Možností je v současné době spousta a jejich nabídka se stále rozšiřuje, stačí jen "neusnout na vavřínech".

Cizí jazyky v odborném vzdělávání

Počet jazyků, kterým se učí mladí lidé v odborném vzdělávání, se zvyšuje. Do následujících čísel je zahrnuto i vyučování cizím jazykům ve středním všeobecném vzdělávání za rok 2007, kde je počet vyučovaných jazyků vyšší. Tak tedy jak si v počtu vyučovaných jazyků stojí evropské státy? Vede Lucembursko se třemi jazyky následováno Estonskem (asi 2,4), Belgií (asi 2,2), zhruba 2,1 má Slovinsko, ČR a Švédsko, dva cizí jazyky pak Rumunsko, Slovensko a Francie. Nejhůře je na tom Irsko (0,9).

Mobilita a znalost jazyků

Jedním z cílů EU je pomoci lidem k tomu, aby mohli žít a pracovat v různých zemích. To znamená podporovat mnohostrannost, přizpůsobivost a zaměstnatelnost obyvatel. Jazykové znalosti jsou důležitým faktorem v době vzrůstající mobility. V nedávno provedeném průzkumu uvedlo 20 % podniků, že ztratily obchody kvůli nedostatečným jazykovým znalostem.

Z provedených průzkumů vyplývá:

Žáci v odborném vzdělávání studují méně cizích jazyků než jejich vrstevníci ve všeobecném vzdělávání.

V průběhu doby se však počet studovaných cizích jazyků zvyšuje. V mnoha zemích se projevují tendence poskytovat žákům v odborném vzdělávání více všeobecně vzdělávacích programů, které doplňují profesní nebo odbornou složku vzdělávání.

Východní Evropa vede. Většina východoevropských zemí je v počtu jazyků studovaných v odborném vzdělávání nad průměrem 27 zemí EU, od 1,2 v České republice po dva cizí jazyky v Estonsku.

Zdroj: NÚOV