Nejlepší studenti ČVUT školné platit nebudou

Až deset tisíc korun za semestr budou moci univerzity vybírat nejspíše již od roku 2013 na školném. Na jednotlivých školách se ale bude výše plateb za studium výrazně lišit.

Situaci lze popsat na modelovém příkladu, kdy na univerzitu nastupuje student A (technický obor), student B (pedagogika) a student C (ekonomie).

Student A na tom bude asi nejlépe. Vybral si totiž obor, na který se hlásí málo lidí, ale po jeho absolventech je velká poptávka, proto bude zřejmě platit jen nízké, spíše motivační školné. Na druhou stranu má jistotu, že jeho pozdější plat bude značně nadprůměrný.

Nejlepší nezaplatí nic

A pokud se zapíše na pražské ČVUT, které vystuduje s vynikajícím prospěchem, nebude muset školné platit vůbec. "Se školným souhlasím pouze za předpokladu, že nejlepší studenti dostanou celé školné vráceno ve formě prospěchového stipendia," říká rektor ČVUT Václav Havlíček. Škola by podle něho na tato stipendia použila asi třetinu z očekávaných výnosů ze školného.

Také student B, jenž si vybral učitelství, pravděpodobně nezaplatí vládou stanovenou maximální hranici deseti tisíc korun za semestr, nýbrž méně. Splácet odložené školné také hned tak nezačne. Než mladý kantor dosáhne alespoň průměrné mzdy (22 748 korun), jíž je začátek splácení odloženého školného podmíněn, uplyne několik let. Nástupní plat kantora činí totiž asi jenom 15 tisíc korun hrubého.

Studenta C, který si zvolil ekonomii, se naopak výše školného i jeho pozdější splácení dotkne bez jakýchkoliv úlev. Ekonomie, podobně jako třeba práva, je pro mladé lidi velmi atraktivním oborem, jenž absolventům slibuje zajímavé platy. "Dá se očekávat, že budeme školou, která bude mít školné na té vyšší hranici," říká rektor VŠE v Praze Richard Hindls. Bakalářský diplom tak studenta ekonomie vyjde až na šedesát tisíc korun. A rychlému splácení se narozdíl od učitele nevyhne. Absolvent VŠE si po pěti letech praxe vydělá v průměru 40 tisíc měsíčně.

Platícímu studentovi však škola podle Hindlse bude chtít dát něco navíc, tedy kvalitnější studium. "Peníze ze školného použijeme třeba na častější zahraniční stáže nebo na kvalitnější učitele," řekl Hindls.

Chudé to nevyřadí

Kvůli tomu, že školné bude odloženo, nehrozí, že by se vysoká škola stala nedostupnou mladým lidem z chudých rodin. Odložené školné zavedli třeba i v Austrálii nebo ve Velké Británii.

Technické detaily zavedení školného v Česku, to je však již úkol pro příštího ministra školství. Jasno zatím není například v tom, kdo bude studentům půjčky na školné poskytovat a s jakým úrokem. Vládní vyjednavači mluví o tom, že to mohou být soukromé banky, jimž stát poskytne garanci.

"Student s bankou uzavře smlouvu, dostane peníze na celé studium a ty ihned zaplatí vysoké škole. Pozdější splácení studia bude bance garantovat stát. To je australský model," řekl školský vyjednavač Věcí veřejných Josef Dobeš.

Mluví se však i o tom, že by půjčky na školné mohla poskytovat Českomoravská záruční a rozvojová banka.

Pokud posluchač nebude studium zvládat a škola ho třeba po prvním roce vyhodí, student splatí pouze poměrnou část školného za dobu, kterou na fakultě strávil.

Ještě před zavedením školného chce vláda zavést systém výhodného spoření, půjček a grantů pro studenty. Prozatímní plán počítá s tím, že všichni studenti denního studia budou mít nárok na měsíční grant ve výši 967 korun. To je částka, kterou nyní rodina pobírá coby slevu na dani na jednoho vysokoškoláka, nově mají tyto peníze putovat přímo do kapes studujících.

Vysokoškoláci si také budou moci půjčit až 54 tisíc korun ročně na náklady související se studentským životem. To dosud nebylo možné, ačkoliv měsíc studia stojí podle průzkumu ministerstva školství přes osm tisíc korun, což je už nyní pro mnohé rodiny neúnosné. Tyto půjčky budou rovněž splatné až po ukončení studia.

Jak se studentů dotkne školné

Ekonomie

V Česku je 18 ekonomických fakult; studium tohoto oboru je pro mladé lidi velmi atraktivní. Absolventi si přijdou na nadprůměrné platy. Dá se proto očekávat, že se tady školné přiblíží vládou určené maximální hranici deset tisíc korun za semestr. Za to by ale posluchači mohli získat kvalitnější studium - více výjezdů do zahraničí, lepší kantory nebo třeba individuálnější přístup.

Učitelství

Student pedagogiky zřejmě bude platit nižší školné, než je vládou stanovený strop. Splácet začne tento absolvent také později než jiní, protože než mladý kantor dosáhne průměrné mzdy (22 748 korun), uplyne několik let. Nástupní plat pedagoga je nyní asi 15 tisíc korun.

Technika

O technické obory mladí lidé nemají moc zájem, zaměstnavatelé přitom po těchto absolventech volají a platí jim nadprůměrné platy. Mladé lidi má k technickým oborům přilákat nižší školné než na jiných, žádanějších oborech. Vláda plánuje stanovit maximálně deset oborů, po kterých je společenská poptávka, a těch se bude týkat nižší školné.

Se školným souhlasím pouze za předpokladu, že nejlepší studenti dostanou celé školné vráceno ve formě prospěchového stipendia

Václav Havlíček, rektor ČVUT

RŮZNÁ VÝŠE PLATEB
Na atraktivních oborech, jako jsou práva a ekonomie, pravděpodobně budou studenti platit víc než na technických oborech. ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV HN