V tajených složkách se hovoří o tajných akcích speciálního amerického komanda, cíleném zabíjení vůdců Talibanu a nezveřejněných incidentech s afghánskými civilisty; kromě toho se v nich naznačuje, že pákistánské tajné služby udržují tajné styky s afghánskými povstalci.

Bílý dům jejich zveřejnění ostře kritizoval s tím, že ohrožuje životy Američanů a jejich partnerů i národní bezpečnost USA.

"USA co nejostřeji odsuzují zveřejňování tajných informací jednotlivci nebo organizacemi," citovaly agentury prohlášení bezpečnostního poradce Bílého domu Jamese Jonese.

Pákistánský velvyslanec v USA Husain Hakkani označil zveřejnění tajných dokumentů o válce v Afghánistánu za "nezodpovědné" a potvrdil, že Pákistán nadále zůstává pevným spojencem USA v boji proti terorismu. Zveřejněné dokumenty podle něj obsahují nepřesné informace, neodrážející realitu v terénu.

"Spojené státy, Afghánistán a Pákistán jsou strategickými partnery a snaží se společně vojensky i politicky bojovat proti Al-Káidě a jejím spojencům z Talibanu," uvedl Hakkani v prohlášení.

Jde o více než 90.000 dokumentů z období mezi lednem 2004 a prosincem 2009, které získala a zveřejnila jako první americká internetová platforma Wikileaks. Ta shromažduje tajné oficiální dokumenty z anonymních zdrojů, aby pak veřejně poukazovala na nepřístojnosti a nepravosti.

Server Wikileaks už v minulosti zveřejnil řadu citlivých dokumentů. Přečtěte si o starších kauzách:

"Wikileaks se nijak nesnažila v dané záležitosti kontaktovat americkou vládu," kritizoval Jones. "Nezodpovědný únik" ale podle něj nebude mít žádný vliv na angažovanost USA v Afghánistánu a Pákistánu s cílem "bojovat proti našim společným nepřátelům".

 

Speciální likvidační jednotka Task Force 373

V neděli večer zveřejnily zprávu o tajných dokumentech na svých internetových stránkách současně list The New York Times, německý magazín Der Spiegel a britský The Guardian. Podklady údajně získaly už před několika týdny a každý z nich provedl vlastní analýzu ohromného množství údajů obsažených v dokumentech. Zveřejnit informaci o nich se rozhodly poté, co se objevily na webu Wikileaks. Podle agentury AP jde údajně o takzvané "syrové zpravodajské informace".

Podle magazínu Der Spiegel ukazují podklady válku v Afghánistánu z pohledu amerických vojáků a poskytují tak o ní "nepřefiltrovaný" obraz. Všechny tři listy citují také také podrobné popisy speciálních operací americké elitní jednotky Task Force 373, specializované údajně na "cílenou likvidaci" vysokých představitelů Talibanu a akce proti "vysoce ceněným povstaleckým a teroristickým cílům". Některé z těchto operací vyústily v neúmyslné zabití afghánských civilistů, vyplývá z dokumentů.

Sporná role pákistánské zpravodajské služby

Jedním z takových případů byla operace proti Libyjci Laisi Libímu, označovanému v dokumentech jako vysoký vojenský velitel Al-Káidy. Libí údajně vedl výcvikový tábor Al-Káidy v pákistánské příhraniční oblasti Severní Vazíristán. Při akci z roku 2007, bylo podle jednoho z tajných dokumentů kromě Libího zabito ještě šest nepřátelských bojovníků a sedm nezúčastněných civilistů - všechno byly děti.

Jednotka Task Force 373 si podle britského The Guardinu vybírá své cíle ze seznamu "zabít nebo dopadnout" známého jako JPEL (Joint Prioritized Effects List). Na něm je více než 2000 vysokých osobností Talibanu a Al-Káidy, napsal britský list.

Podle listu The New York Times dokumenty, včetně tajných telegramů a hodnotících zpráv mezi vojenskými představiteli a diplomaty, napovídají, že "Pákistán dovoluje pracovníkům své tajné služby přímá setkání se zástupci Talibanu na tajných strategických schůzkách k organizování sítě militantních skupin, které bojují proti americkým vojákům v Afghánistánu a dokonce připravují spiknutí k zavraždění afghánských vůdců".

The Guardian naproti tomu vyhodnotil dokumenty odlišně. Podle něj neposkytují přesvědčivé a nenapadnutelné důkazy o spřeženectví mezi pákistánskými tajnými službami a Talibanem.