Jedním z možných nástupců legendárního investora Warrena Buffetta (79) nazývaného věštcem z Omahy, se má stát investor čínského původu Li Lu (44), napsal vlivný deník Wall Street Journal.

Sám Buffett sice vytrvale odmítá spekulace o svém brzkém odchodu z čela investiční společnosti Berkshire Hathaway, přesto se ale snaží firmu připravit na dobu, kdy už mu zdraví nedovolí v jejím vedení dál pokračovat.

Jmenování Li na post jednoho ze správců majetku Berskshire v celkové výši přes 100 miliard dolarů (zhruba 2 biliony korun) je podle viceprezidenta společnosti Charlieho Mungera už hotová věc, píše deník.

Buffett nyní zastává v holdingu Berkshire funkci generálního ředitele a zároveň rozhoduje o všech strategických investicích. Po jeho odchodu by se obě činnosti měly od sebe oddělit, vysvětlil své plány deníku Wall Street Journal Buffett.

Novým šéfem Berkshire se má stát blízký Buffettův spolupracovník David Sokol a správa investičního portfolia by měla přejít právě na Li, spekuluje deník. Li v současnosti dlouhodobě spravuje vlastní hedgeový fond, který od svého založení v roce 2004 vydělává ročně v průměru kolem třiceti procent.

Studentský vůdce

Li se investováním zabývá přes třináct let, ale jeho cesta na vrchol nebyla vůbec jednoduchá. Narodil se v roce 1966 a vyrůstal především v pěstounských rodinách, protože jeho rodiče byli během režimu Mao Ce-tunga odsouzeni a posláni do pracovních táborů.

V roce 1989 se jako jeden z vůdců studentů zúčastnil masivních protestů proti čínské vládě na náměstí Tien-an-men (Náměstí nebeského klidu) v Pekingu, ale vláda demonstrace násilně potlačila a Li byl nucen emigrovat do Spojených států amerických.

Ve Státech se zapsal na University of Columbia, kde získal tituly v oborech práva a ekonomie. Právě na univerzitní půdě navštívil přednášku Warrena Buffetta o finančních trzích a inspiroval se jeho úspěchem. Vybral peníze ze svého školního stipendia, investoval je, a vydělal si tak první velké peníze.

Rok po svých promocích si založil svůj první hedgeový fond a jeho pověst bojovníka za svobodu do něj přilákala klienty zvučných jmen, jako byl zpěvák Sting nebo bývalý šéf nakladatelství Random House Bob Bernstein. Jenže v roce 1998 přišla asijská krize a fond ze dne na den přišel o pětinu majetku.

Přesto se Li nevzdal a během dalších let ztrátu smazal a dostal se do zisku. Na začátku tisíciletí se seznámil právě s Mungerem a Li ho přesvědčil, aby vložil své prostředky do jeho nového fondu.

Li se zaměřil především na v tu dobu téměř neznámou čínskou firmu BYD, vyrábějící komponenty pro automobilový průmysl. V roce 2004 Mungerova rodina do fondu vložila kolem 80 milionů dolarů (přes 1,5 miliardy korun). Z BYD se mezitím stal jeden z lídrů na trhu a cena jejích akcií raketově vzrostla.

Dobrá rada nad zlato

Munger pak v roce 2008 přesvědčil Buffetta, ať použije stejnou investiční strategii jako Li a koupí pro Berkshire akcie BYD.

Buffett poslechl a nakoupil ve firmě BYD desetiprocentní podíl. Na celé transakci doposud vydělal za minulé dva roky přes 1,2 miliardy dolarů (přibližně 24 miliard Kč), a čínského investora si proto oblíbil.

Doposud pozoruhodné výsledky Lia se však nemusí v budoucnu opakovat, varuje Wall Street Journal. Li má totiž na kontě jen jeden velký profesní úspěch v podobě BYD a řízení komplexního portfolia Berkshire pro něj může být až příliš velké sousto.