Stát jako brzda rozvoje
Vysoká míra přerozdělování představuje riziko pro hospodářsky růst. Evropský sociální model se musí urychleně reformovat.
Vysoké přerozdělování škodí, což i švédští ekonomové přiznali - v článku publikovaném v deníku The Wall Street Journal, když apelovali na Spojené státy, aby svůj krok směrem ke švédské cestě pečlivě zvážili.
Výsledky jejich studie jsou jednoduché - každý nárůst míry přerozdělování o 10 procent zpomaluje hospodářský růst o 0,5 až 1 procento. Příkladem může být právě Švédsko, které v 60. letech začalo vytvářet sociální stát. Negativní výsledky se dostavily za několik desetiletí. Zatímco v roce 1970 bylo Švédsko dle příjmů 4. nejbohatší zemí světa, v roce 1990 si pozici zhoršilo na 17. místo.
Jedním z argumentů příznivců rozsáhlého sociálního státu je argument, že zkrátka některé západní země dosáhly hospodářského vrcholu. Vycházejí tak z mnohem vyššího základu HDP na obyvatele, a proto nikdy nemůžou růst podobným tempem jako země rozvojové.
To však není pravda. Příkladem budiž Hongkong - země, která oplývá značným bohatstvím a nijak to jejímu dalšímu růstu nebrání. V letech 2005 až 2009 rostla tamní ekonomika průměrně o 6, 16 procenta ročně.
Na druhé straně stojí Francie, která ve stejném období rostla o 1,56 procenta. Obrovský státní sektor, který si ukrojí 45 procenta HDP formou daní, společně s málo pružným pracovním zákoníkem vytváří smrtelný koktejl. Zatímco v Hongkongu dosahuje HDP 38 000 dolarů na obyvatele za rok, Francie se svými 29 700 dolary je smutným příkladem toho, jak může socialismus parazitující na kapitalismu zničit kulturně silnou zemi.
Nelze tvrdit, že hospodářský růst se stává minulostí. Hospodářský růst může být realitou. Jen je na čase, aby se socialistická Evropa probudila. Je na čase pohřbít socialismus, nikoliv ho ožívat pomocí třetí cesty neboli onoho praktikovaného "sociálního státu". Jedině tak se Evropa nedostane na druhou kolej a nebude nadále hospodářsky stagnovat.
Arsen Lazarevič
Oprava:
V textu Kalousek povolal Bartáka (HN, 17. srpna) jsme mylně uvedli, že za ministrování Martina Bartáka zprostředkovala společnost Omnipol zbrojaře Richarda Hávy pro obranu zakázky za více než pět a půl miliardy. Objem zakázek je správný, obchody však probíhaly nejen za ministrování, ale již v době, kdy Barták působil jako náměstek na ministerstvu obrany. Stejně tak se Barták coby náměstek podílel na nákupu letadel Casa a obrněnců Pandur. Správně tedy mělo být uvedeno, že Omnipolem zprostředkované zakázky a další zbrojní nákupy se uskutečnily v době působení Martina Bartáka na ministerstvu obrany. Za chybu se čtenářům i exministrovi Bartákovi omlouváme.
Redakce
