Řemeslníci, učte se cizí jazyky, snadněji najdete práci

Německý a rakouský trh práce by mohl už za pár měsíců výrazně ovlivnit nezaměstnanost mezi řemeslníky u nás. Právě u našich sousedů získá příští rok většina z těchto nezaměstnaných práci mnohem snadněji než doposud. Začínají si to uvědomovat studenti učilišť a odborných škol a stále víc jich má zájem o studium němčiny. Vyplývá to z analýzy Nakladatelství Fraus, jež v letošním roce uvedlo pod názvem Deutsch für deinen Job na trh původní řadu učebnic němčiny pro učňovské obory. Obdobný trend vzrůstající popularity němčiny zaznamenávají i jazykové školy. "Zájem o němčinu obecně stoupá, potvrzují to zejména jazykové školy působící v příhraničních oblastech," potvrdila Andrea Křížková, předsedkyně Asociace jazykových škol, jež připouští, že tento zájem může souviset s vyšší možností pracovního uplatnění.

Zejména pro čerstvě vyučené je nedostatečná znalost jazyků největším handicapem při hledání práce. Národní ústav odborného vzdělávání v první polovině roku uvedl, že 40 % z nich je nezaměstnaných, tento údaj zahrnuje i absolventy čtyřletých učebních oborů s maturitou. "Na pracovním trhu je sice poptávka po zkušených řemeslnících, ale absolventi mají ztíženou pozici. Tím, co v očích zaměstnavatele často rozhoduje, je u začínajících kandidátů právě znalost cizího jazyka," řekla Jana Skalová ze společnosti LMC.

Z analýzy nezaměstnanosti vyplývá, že na domácím trhu práce neustále klesá počet volných pracovních míst. Pro jazykově připravené uchazeče z řad řemeslníků by proto bylo řešením najít si práci v zahraničí, například prostřednictvím evropského portálu pracovní mobility Eures, který nabízí stovky pracovních míst v členských zemích Evropské unie.

Vrchní, prchni! A uč se německy...

Nejpostiženějšími obory z hlediska nezaměstnanosti absolventů jsou podle letošních průzkumů gastronomie, hotelnictví a turismus. Z celkového počtu 27 tisíc nezaměstnaných absolventů je kuchařů a číšníků téměř 3500. Přitom právě v databázi zaměstnání evropského portálu pracovní mobility Eures převažují nabídky z této oblasti - například v Německu poptávají 51 pracovních míst, z toho je 14 přímo z gastronomie a hotelnictví, mimo jiné prostřednictvím portálu hledají vyučeného kuchaře - specialistu na českou kuchyni v hotelu v Baden-Badenu.

Problémem je však nedokonalý jazyk. Čeští hoteliéři v příhraničí s rozsáhlou zahraniční klientelou mají podobnou zkušenost. Ředitel Hotelu Kašperk v Kašperských Horách Adam Hejtmánek, který hledal lidi na volná místa dva roky, hodnotí jazykovou vybavenost u většiny čerstvě vyučených jako nedostatečnou, na některých pozicích zcela nedostatečnou. "Ke komfortní obsluze patří, že číšník je schopen prohodit s hostem několik slov i na jiné téma, než je jídelníček, a právě tady většina adeptů číšnické profese selhává. Školy a učiliště na to personál v hotelech nepřipravují dostatečně a vyučení potom jazyky musí pracně dohánět v praxi," uvedl Adam Hejtmánek.

Petra Němcová, ředitelka hotelu OREA na Špičáku, z vlastní praxe při výběru pracovních kandidátů potvrzuje, že jazyková znalost všech uvedených pozic po vyučení není dostačující. "Největším problémem je strach z mluvení, respektive mluvení s chybami. Uchazeči mají slovní zásobu, ale nedostatek praxe v komunikaci," dodala Petra Němcová.

Polovina vyučených si stále myslí, že se bez jazyka obejde

Ředitel Hotelu Kašperk Adam Hejtmánek po dvanácti letech praxe v oboru hotelového provozu a pohostinství konstatuje, že úroveň jazykových znalostí vyučených absolventů zůstává víceméně stejná. "Pokud budoucí číšníci a kuchaři sedí ve školní lavici, neprojevují o výuku zájem, nedostatečný je počet hodin, které jsou jazykům ve středních odborných školách věnovány." Zahraniční školy a učiliště na jazyky podle jeho názoru tlačí víc.

Malý důraz na výuku cizích jazyků lze snadno ověřit nahlédnutím do studijních plánů: například v oboru kuchař - číšník na střední odborné škole a učilišti v Třešti, kde je komunikace v cizím jazyce nezbytnou výbavou profese, jsou to pouhé dvě hodiny týdně. Mezi učilišti a středními školami sice existují velké rozdíly, ale valná většina jich stále klade důraz na praktickou výuku v daném oboru a cizí jazyky jsou i v rámci předmětů takzvaného všeobecného základu v pozici popelky."Většina učňů studuje cizí jazyk pouze dvě hodiny týdně, což je málo obzvláště ve srovnání s gymnázii a dalšími typy středních škol," konstatovala Jitka Staňková, odborná redaktorka Nakladatelství Fraus.

Ačkoli se výrazně mění vztah mladých lidí k učení se cizím jazykům, především angličtině, ještě stále se řada lidí domnívá, že je mnoho profesí, u nichž cizí jazyk vůbec není nutný. Podle zjištění Nakladatelství Fraus je tento názor široce rozšířen na učilištích a odborných středních školách. "Udělali jsme si několik sond mezi studenty vybraných učňovských oborů, které potvrdily, že stále téměř polovina z nich bohužel často nemá jasno v otázce, zda by měl instalatér nebo truhlář umět cizí řeč. Podle jejich názoru je důležité, že jeden opraví kohoutek a druhý vyrobí polici. A k tomu přece nepotřebují vědět, jak se řekne těsnění nebo borovice," řekl Pavel Brejcha z Nakladatelství Fraus.

Aby gramatika nebolela

Problematická zůstává i orientace na biflování gramatiky, jež na odborných školách stále ještě převládá nad sdělností a praktičností konkrétních jazykových dovedností. "Rozhodně tomu nepomáhá ani fakt, že rodilé mluvčí najdete na gymnáziích, ale na učilištích prakticky nejsou," konstatuje psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services, která se především specializuje na výzkumy v oblasti školství. "Ideálem by bylo, kdyby mistři odborné výuky byli sami schopni vedle odborných činností vyučovat v cizím jazyce a zprostředkovat učňům cizojazyčný obsah a činnosti v daném řemesle. Pak bychom se už jistě nesetkávali s prodavačkou, která na dotaz v cizím jazyce tvrdošíjně odpovídá česky s komicky zdůrazněným akcentem, anebo s číšníkem, který je cizinci sotva schopen popsat, co se nachází na jídelníčku," představil svou vizi Jiří Šimonek.

Právě snaha vytvořit vhodný výukový materiál, o který byli studenti donedávna ochuzeni, provázela autorku německé učebnice Deutsch für deinen Job pro obor gastronomie Gabrielu Trojánkovou při jejím psaní: "Chtěla jsem, aby postavy, jejich mluva a jednání byly co nejblíže realitě, a snažila jsem se zasadit jednotlivé situace do reálného prostředí německy mluvících zemí, ve kterém by se mohl ocitnout každý z nás." Její protagonisté jsou mladí lidé zabývající se problémy, které občas řeší většina z nás - hledání nové práce, návštěva baru, brigáda u McDonald's, příprava párty či narozeninová oslava. Gabriela Trojánková se na základě reálných, autentických předobrazů v Erfurtu, Münsteru či Frankfurtu nad Odrou vyrovnávala s náročným úkolem - zakomponovat gramatiku do kontextu učebnice tak, aby byla její přirozenou součástí a neodrazovala studenty svou komplikovaností. Jen tak je podle ní možné, že z učebnice budou mít prospěch nejen studenti připravující se na praxi.

Vandr byl dříve povinný

Škola je pro budoucí řemeslníky zpravidla poslední vhodnou příležitostí systematicky a dlouhodobě studovat cizí jazyk. Jazykové kurzy při zaměstnání nebo samostudium už jsou mnohem náročnější pro motivaci studenta, který jazykové dovednosti dohání na úkor svého volného času. "U jazyka platí, čím dříve, tím lépe. Středoškolák je ideální pro výuku cizího jazyka, protože jeho mysl je stále otevřená novým poznatkům, přitom už je dostatečně motivovaný a své pokroky dokáže bezprostředně uplatňovat v praxi, například při brigádách v zahraničí," uvádí psycholog Jiří Šimonek z výzkumné společnosti DAP Services.

V dobách dávno minulých po létech učení získal tovaryš výuční list a šel na vandr. Teprve na základě několika let strávených v cizině se mohl pokusit o získání mistrovského oprávnění. Tovaryši si pak všechny dovednosti, a to včetně znalosti jazyků zemí, kterými prošli, zpětně z vandru přinášeli do svého domovského města, jež z toho mělo prospěch. Co vy na to, současní "tovaryši"?