Vysokoškolák v Anglii dostane kontokorent s nulovým úročením

Studentské úvěry mají v globálním pohledu dvě podoby. První podoba je čistě komerční produkt, druhá varianta je spojená se státními zárukami.

V zemích, kde není plošně zavedené školné, nebývá nabídka úvěrů zvlášť široká a připomíná spíše situaci v Česku. Banky vycházejí z toho, že běžné náklady na studium by měla zvládnout rodina či samotný student. Banky pak o studenty bojují zejména bezplatným vedením účtů nebo zvýhodněným kontokorentem a dárky na začátku školního roku.

V zemích, kde je zavedené školné na státních školách, existují většinou propracované systémy státních půjček. Příkladem takového systému je Velká Británie nebo některé německé spolkové země, které už zavedly školné. V Británii může každý student pocházející ze zemí Evropské unie získat státní úvěr na studium až do výše 100 % školného, které má pro školní rok 2010/2011nastavený limit na 3290 liber za rok (asi 95 tisíc korun). Úvěr je splatný přímo na účet školy a student jej začíná splácet až poté, co dostuduje a jeho roční příjem dosáhne 15 000 liber (asi 35 000 korun měsíčně). O úvěr je nutné žádat každý rok znovu. Kromě přímého úvěru na školné je možné využít také úvěr na životní náklady.

Nejzajímavější na studentských úvěrech v Británii je jejich cena. Úroková sazba se odvíjí podle základní úrokové sazby, která se navyšuje o jediné procento. Studentský úvěr tak v Británii dnes stojí pouze 1,5 procenta ročně. Britští občané studentské úvěry splácejí přímo z výplaty automaticky, studenti ze zemí Evropské unie, kteří mohou využít stejný úvěr, musejí po ukončení studia sami kontaktovat organizaci Students Loan Company, která úvěry zajišťuje.

Britští studenti mohou navíc získat k běžnému účtu v bance také bezplatný kontokorent, tedy další úvěr až do výše 2500 liber s nulovým úročením.

Názor odborníka

Zdeněk Simaichl

Nabídka půjček na studium je v Česku nezajímavá až prakticky nepoužitelná. Od spotřebitelských úvěrů se liší zejména odkladem splátky jistiny až o 5 let s maximální dobou splatnosti 10 let. V případě využití odkladu se platí úroky z půjčené částky. Právě tato kombinace odkladu splátky jistiny a dlouhé splatnosti tento typ financování neuvěřitelně prodražuje. Banky se to snaží kompenzovat nižší sazbou o cca 2-4 % ročně oproti standardním spotřebitelským úvěrům a neplacením za vedení úvěrového účtu, což však celkové náklady srazí jen částečně.

Další nevýhodou je nepraktičnost při stanovení celkových nákladů na studium a z toho vyplývající výše úvěru. Většinou totiž dochází k jednorázovému čerpání, což předpokládá schopnost stanovit dopředu celkové náklady, které mě studium např. za 5 let bude stát a to je nemožné. Větší boom a invenci očekávám se zavedením školného.