Studentské úvěry mají v globálním pohledu dvě podoby. První podoba je čistě komerční produkt, druhá varianta je spojená se státními zárukami.

V zemích, kde není plošně zavedené školné, nebývá nabídka úvěrů zvlášť široká a připomíná spíše situaci v Česku. Banky vycházejí z toho, že běžné náklady na studium by měla zvládnout rodina či samotný student. Banky pak o studenty bojují zejména bezplatným vedením účtů nebo zvýhodněným kontokorentem a dárky na začátku školního roku.

V zemích, kde je zavedené školné na státních školách, existují většinou propracované systémy státních půjček. Příkladem takového systému je Velká Británie nebo některé německé spolkové země, které už zavedly školné. V Británii může každý student pocházející ze zemí Evropské unie získat státní úvěr na studium až do výše 100 % školného, které má pro školní rok 2010/2011nastavený limit na 3290 liber za rok (asi 95 tisíc korun). Úvěr je splatný přímo na účet školy a student jej začíná splácet až poté, co dostuduje a jeho roční příjem dosáhne 15 000 liber (asi 35 000 korun měsíčně). O úvěr je nutné žádat každý rok znovu. Kromě přímého úvěru na školné je možné využít také úvěr na životní náklady.

Nejzajímavější na studentských úvěrech v Británii je jejich cena. Úroková sazba se odvíjí podle základní úrokové sazby, která se navyšuje o jediné procento. Studentský úvěr tak v Británii dnes stojí pouze 1,5 procenta ročně. Britští občané studentské úvěry splácejí přímo z výplaty automaticky, studenti ze zemí Evropské unie, kteří mohou využít stejný úvěr, musejí po ukončení studia sami kontaktovat organizaci Students Loan Company, která úvěry zajišťuje.

Britští studenti mohou navíc získat k běžnému účtu v bance také bezplatný kontokorent, tedy další úvěr až do výše 2500 liber s nulovým úročením.

 

Názor odborníka

Zdeněk Simaichl

Nabídka půjček na studium je v Česku nezajímavá až prakticky nepoužitelná. Od spotřebitelských úvěrů se liší zejména odkladem splátky jistiny až o 5 let s maximální dobou splatnosti 10 let. V případě využití odkladu se platí úroky z půjčené částky. Právě tato kombinace odkladu splátky jistiny a dlouhé splatnosti tento typ financování neuvěřitelně prodražuje. Banky se to snaží kompenzovat nižší sazbou o cca 2-4 % ročně oproti standardním spotřebitelským úvěrům a neplacením za vedení úvěrového účtu, což však celkové náklady srazí jen částečně.

Další nevýhodou je nepraktičnost při stanovení celkových nákladů na studium a z toho vyplývající výše úvěru. Většinou totiž dochází k jednorázovému čerpání, což předpokládá schopnost stanovit dopředu celkové náklady, které mě studium např. za 5 let bude stát a to je nemožné. Větší boom a invenci očekávám se zavedením školného.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist